V Řecku zchudli všichni. Daně nejvíc vzrostly lidem s nízkými příjmy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Daňová zátěž v Řecku v letech 2008 a 2012
Nový řecký premiér Alexis Tsipras
Athény, Řecko (ilustrační foto)
Řecko
Řecko, nezaměstnanost
14
Fotogalerie

Důsledky ekonomické krize v Řecku zredukovaly příjmy tamním domácnostem, medián se během let 2008-2012 snížil o patnáct procent. Kdo patřil do jeho spodní poloviny, ten navíc v důsledku mimořádných opatření tehdější vlády zaplatil na daních více než čtyřikrát tolik. V případě domácností s vyššími příjmy ale nebyl nárůst daňové zátěze ani desetinový, uvádí studie pod záštitou německého Institutu pro makroekonomickou politiku nadace Hanse Böcklera.

Hlavní fiskální strategií řecké vlády se v součinnosti s tzv. Trojkou věřitelů stalo mezi lety 2009-2012 navyšování příjmů státního rozpočtu, tvrdí autoři příslušné studie. Řecko se podle nich lišilo od ostatních států nejenom vysokými výdaji, ale právě i neschopností zajistit rozpočtové příjmy adekvátní k velikosti řecké ekonomiky. A právě tato skutečnost podle nich vedla k vysokým deficitům, potažmo pak od roku 2009 k dluhové krizi.

Ve své studii se zaměřili na ty občany, kteří ale daně v různé míře platili. Na vzorku více než čtvrt milionu daňových přiznání analyzovali, jak se opatření vlády projevila na daňové zátěži jednotlivých domácností.

Skupiny ve spodní polovině dělení podle mediánu příjmů totiž v absolutních číslech zaplatily v roce 2012 o 1,1 miliardy eur více než o čtyři roky dříve. Tedy ještě před zahájením úsporných opatření. Stejnou dodatečnou sumu zaplatily také výrazně bohatší domácnosti, relativní dopady zvyšování daní se ovšem u jednotlivých příjmových vrstev liší.

Domácnost, která svými hrubými ročními příjmy nepřesáhla v roce 2012 medián 11 700 eur, zaplatila na daních (přímých a z nemovitosti) průměrně 540 eur, zatímco v roce 2008 to bylo 123 eur. Ta z bohatší poloviny řecké společnosti odevzdala státu také přes 400 eur navíc – celkem 5 236 eur v roce 2012.

Na ekonomické krizi nicméně tratily všechny skupiny. Jak třetina nejchudších, tak dokonce i nejbohatších domácností. Průměrný roční příjem spodních tří decilů domácností klesl téměř o pětinu (na 4 140 eur), horních tří o dokonce čtvrtinu (na 38 660 eur). Podle tvůrců analýzy ale existuje nepoměr v tom, koho nejvíce zasáhla zvýšená daňová zátěž.