Syriza sice s přehledem vyhrála v mimořádném hlasování s 36,3 procenta hlasů, k většině jí ale chybí dva mandáty. Hledání spojence bylo bezbolestné. „Řecko má novou vládu, Nezávislí Řekové vyjadřují premiérovi Alexisovi Tsiprasovi důvěru,“ oznámil šéf pravicové partaje Panos Kammenos. Tsipras chce ještě podporu vládě projednat s komunisty a středovým uskupením Potami (Řeka).
Nový premiér slibuje, že ukončí řecké ponížení a bolest. Míní tím rozpočtové škrty, k nimž se země zavázala výměnou za mezinárodní pomoc 240 miliard eur. Už před volbami navrhl štědrý sociální program za jedenáct miliard eur. Předpokládaný ministr financí Janis Varufakis označuje úsporná opatření za „druh fiskálního waterboardingu, který z Řecka učinil dluhovou kolonii“.
„Jako příští ministr financí vás mohu ujistit, že v rámci euroskupiny nepodpořím řešení, které je dobré pro řeckého daňového poplatníka, ale špatné pro irského, slovenského, německého, francouzského či italského daňového poplatníka,“ prohlásil ekonom.
Třiapadesátiletý Varufakis, který je velkým kritikem unijního přístupu ke krizi v eurozóně, se tak stane hlavním vyjednávačem s mezinárodními věřiteli Řecka, poznamenala agentura Reuters.
Žádný odchod z eurozóny
Předseda Syrizy podotýká, že si nepřeje odchod Řecka z eurozóny. Nemíní však slevit ze závazku voličům vyjednat odpuštění poloviny dluhu země. Představitelé eurozóny však tento scénář odmítají, jsou ochotní jednat jen o odsunutí splátek. Tsipras na tomto poli bude mít jednoznačnou oporu ve svém vládním spojenci. Kammenos tvrdí, že část závazků musí být odepsána, ať už věřitelé chtějí, nebo ne.
Evropští lídři jsou proto z výsledku klání nervózní. „Řecké volby zvýší hospodářskou nejistotu v Evropě,“ uvedl na Twitteru britský premiér David Cameron. Politici se bojí, že úspěch Syrizy povzbudí další podobně zaměřené strany v unii, například španělské hnutí Podemos. Ze situace mohou těžit země, které dlouhodobě volají po uvolnění fiskálních pravidel. „Musíme najít rovnováhu mezi finanční udržitelností, růstem a zaměstnaností,“ ozval se okamžitě italský ministr hospodářství Pier Carlo Padoan.
| Obrat v řecké politice odnesou především banky |
|---|
| Řecké politické zemětřesení světové burzy příliš nerozhodilo. Podle expertů zatím působí na trhy jako ochranný štít čtvrteční zásah Evropské centrální banky (ECB). Investoři navíc vítězství levice očekávali a včas vyklidili pozice. Přesto si volby našly své oběti. Jsou jimi řecké banky, jejichž burzovní hodnota po sečtení lístků v urnách propadla i o víc než 10 procent. |
| „Trhy vstupují do fáze dlouhodobé nejistoty a největší díl vzniklých ztrát ponesou řecké banky,“ míní analytička zámořské banky JP Morgan, Maria Paola Toschi. Příštím klíčovým bodem, na který by mohly trhy reagovat, budou zprávy o vyjednávání dalšího balíku financí v rámci záchranného programu. Ten by měl dorazit na začátku února. |
| Dostatek financí je pro zemi existenčně důležitý, jen do letošního léta musí totiž Řecko splatit kolem deseti miliard eur svých závazků a úroků z dluhů. Získat peníze jinak než skrze instituce, které doposud Řecko finančně sanovaly, je přitom finančně neúnosné. Investoři totiž po aténské vládě požadují bezmála devítiprocentní roční úrok. |
| „Bez dohody tak Řecku nakonec mohou reálně hrozit nedodržení závazků a ztráta přístupu k likviditě z ECB. V takovém případě by bylo na spadnutí opuštění eura,“ míní Jan Bureš z Era banky. Podle expertů bude vyjednávání Řecka perspektivně dalším faktorem oslabení společné měny zemí měnové unie. |
