V důsledku nedávného zavedení kontroly pohybu kapitálu a nejistot kolem jednání o nové pomoci tato bilance zřejmě ještě vzroste. Kvůli tomu bude muset eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) půjčit Řecku ve třetím balíku finanční pomoci asi třikrát více, než se loni předpokládalo.
„Řecká vyjednávací pozice žádným velkým úspěchem nebyla,“ řekl Reuters ekonom německé Commerzbank Christoph Weil. „Je evidentní, že řecká ekonomika se propadla do těžké recese. V prvních dvou čtvrtletích tohoto roku je to jednoznačně důsledek politiky řecké vlády,“ dodal.
Už ve druhém pololetí minulého roku začala vláda pravého středu premiéra Antonise Samarase vzhledem k blízkosti voleb zkoumat, jak by se vymanila z přísného dohledu věřitelské „trojky“. Řecko ale obnovovalo ekonomický růst a vládě se dařilo získat za příznivých podmínek přístup na trhy dluhopisů. Samaras doufal, že záchranný program země ukončí v únoru a po něm dostane záložní úvěr v sumě 20-30 miliard eur.
Když Samarasova sázka nevyšla a moci se v lednu ujala krajně levicová Syriza s mandátem ukončit úspory a reformy, začala ekonomika klesat a Řecko mohlo v nové atmosféře zesílené nedůvěry na návrat na trh zapomenout. Věřitelé nyní předpokládají, že na úvěrové trhy se Řecko nepodívá tři roky a mezitím mu budou muset dodat dalších 80-100 miliard eur.
MMF a Evropská komise tento týden zveřejnily analýzy řecké finanční situace, které obě poukazují na rychlé zhoršování od konce roku 2014 a prudké vyostření potíží hlavně tento měsíc, kdy vláda kvůli masovým výběrům vkladů uzavřela banky a zakázala převody peněz do ciziny. „Údaje ukazují, že toto ohromné zhoršení má čistě politické příčiny - a ty vedly k nejistotě,“ uvedl jeden z činitelů EU.
Ztráta miliard
Zatímco v listopadu Evropská komise odhadovala pro Řecko ekonomický růst v tomto roce o 2,9 procenta a zrychlení na 3,7 procenta napřesrok, nyní věřitelé odhadují propad hrubého domácího produktu (HDP) až o čtyři procenta. Tento rozdíl odpovídá podle ekonomů ztrátě v hodnotě 12,6 miliardy eur letos a 9,8 miliardy eur v roce 2017.
Na konci roku 2014, kdy Samaras vyhlásil předčasné volby, měla aténská akciová burza tržní kapitalizaci 64 miliard eur. Na konci června, těsně před uzavřením burzy, měly akcie v Aténách úhrnnou hodnotu o čtvrtinu nižší.
Řecké banky budou kvůli odlivu vkladů a prudkému nárůstu nesplácených úvěrů potřebovat k přežití dodatečný kapitál asi 25 miliard eur. Do odhadu ekonomických následků způsobených řeckou vládou přitom Reuters nezahrnul ztrátu důvěry investorů a věřitelů, která má za následek ztrátu investic, a další škody, které se projeví hlavně v budoucnu.
„Varufakis byl nejdražší ministr financí v historii,“ řekl s odkazem na způsobené škody jeden z vysokých činitelů EU. Tohoto marxistického ekonoma, který si svými výroky a jednáním znepřátelil většinu svých kolegů v eurozóně, minulý týden premiér Alexis Tsipras odvolal z funkce.
