Tunisko je rozděleno na islamisty a sekularisty

Tunisko

Tunisko

Tunisko se zdálo být zemí, která zvládne přechod od režimu někdejšího prezidenta Zína Abidína bin Alího k demokracii bez větších obtíží. A to i přes rozdělení obyvatel na islamisty a sekularisty. Naději na klid ale pohřbily protesty, jež odstartovaly před dvěma týdny. Desítky tisíc v ulicích žádají odchod vlády, další jí během demonstrací vyjadřují podporu.

Příčinou rozhořčení sekularistické opozice jsou dvě vraždy politiků z jejích řad. „Toto je vzkaz k ukončení jejich vlády, pod které jsme se dočkali jen takových pohrom jako násilí a vraždy,“ prohlásila vdova po jednom ze zavražděných.

Kvůli nepokojům v úterý ústavodárné shromáždění přerušilo práci, dokud se vládnoucí umírnění islamisté z Hnutí obnovy nesejdou se svými odpůrci k dialogu. Strana však krok předsedy shromáždění označuje za nepřijatelný puč.

Kritiky podporují i odboráři. Mnoho lidí je totiž nespokojeno také s hospodářskou politikou vlády. Jsou přesvědčeni, že činí málo pro zlepšení jejich podmínek. Země se nadále potýká s vysokou nezaměstnaností, hodnota dináru klesá, ceny rostou. Odborníci kritizují daňovou legislativu, která zvýhodňuje vývozně orientované společnosti.

Národním sportem nové éry se stalo stávkování, což dále prohlubuje problémy. Loni podle místních médií touto formou vyjádřilo protest 41 procent pracujících. V letošním prvním pololetí stávky zkomplikovaly život více než dvěma stovkám firem.

Další země arabského jaraDalší země arabského jara

Nedávno zasáhly i významný přístav Radès, kudy proudí 90 procent exportu a importu. „Loni jsme Evropě zaplatili penále ve výši osmdesát milionů dinárů (téměř miliarda korun), protože lodě týdny čekaly na to, až budou naloženy,“ stěžuje si šéf asociace zaměstnavatelů Tarek Čerif.

Centrální banka vydala varování, že současný neklid situaci ještě zhorší, experti varují před úbytkem turistů a ztrátou důvěry investorů.

K nestabilitě země přispívá i situace na hranici s Alžírskem. Operují tam militanti, jejichž útoky se v poslední době množí. Od převratu v roce 2011 vzrostlo pašování. Mnoho nezaměstnaných se živí prodejem pohonných hmot dopravených ilegálně od souseda. Odhaduje se, že v rukou pašeráků, a tedy v okolních zemích končí kvůli nízké ceně čtvrtina alžírského benzinu a nafty, což působí problémy místním motoristům.