Turecko dráždí Západ operací na severu Sýrie

Tureckem podporovaní rebelové

Tureckem podporovaní rebelové Zdroj: reuters

Vyjádření podpory turecké armádě
Turecko při ofenzivě.
3
Fotogalerie

Operace proti kurdským milicím v Sýrii dále poškozuje vztahy Turecka se Západem. Evropská unie tvrdí, že otevírání nových front nepřispěje k řešení syrského problému. Ještě větší napětí panuje mezi Ankarou a Washingtonem. Dva spojenci ze Severoatlantické aliance jsou ve válečné zemi na hraně konfliktu.

Situaci se tento týden v Turecku bude snažit zklidnit šéf americké diplomacie Rex Tillerson. „Vyzýváme je, aby projevili zdrženlivost při svých operacích v Afrínu a dále podél hranice v severní Sýrii. Bude to náročné jednání,“ řekl novinářům k Tillersonově cestě po Blízkém východě představitel ministerstva zahraničí ve Washingtonu.

Američané odmítají opustit Manbidž

Turecko zahájilo ofenzivu proti kurdským milicím YPG v oblasti Afrín 20. ledna. Operaci Olivová ratolest zdůvodňuje napojením milic na tureckou Stranu kurdských pracujících usilující o autonomii a označuje je za teroristy. Ankaře se nelíbí, že Kurdové díky porážce Islámského státu dosáhli v jejím těsném sousedství významných územních zisků. Znepokojuje ji také americká podpora milic, posledním impulzem k akci se patrně stal záměr Washingtonu pomoci Kurdům a jejich spojencům vytvořit pohraniční síly čítající až 30 tisíc lidí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan má přitom v plánu vyhnat Kurdy i ze statisícového Manbidže a vyzval Pentagon, aby odtud stáhl několik stovek svých vojáků. Američané však odchod minulý týden odmítli. „Jestli nás zasáhnete, agresivně odpovíme. Budeme se bránit,“ vzkázal americký generál Paul Funk.

Turecká akce ohrožuje likvidaci IS

Expert na zahraniční politiku amerického think tanku German Marshall Fund Ian Lesser už dříve uvedl, že by „kurdská otázka“ mohla vyústit v potyčku mezi dvěma spojenci z NATO. „Vedení na obou stranách musí být opatrné v použití jazyka, protože toto může snadno rozdmýchat už tak potenciálně výbušnou situaci,“ podotkl podle Deutsche Welle.

Spojené státy navíc nejsou nadšené z toho, že turecká operace ztěžuje likvidaci zbytků Islámského státu. Někteří američtí spojenci se totiž stěhují do Afrínu, aby tam pomohli v boji proti Turkům. Podle nejnovějších zpráv režim v Damašku kurdským posilám umožňuje přesun přes své území.

EU se bojí prohloubení humanitární krize

Situace na syrském bojišti dělá starosti i Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová vyjádřila minulý týden obavu, že turecká operace prohloubí humanitární krizi v zemi. Místní vláda v Afrínu tvrdí, že boje vyhnaly už desítky tisíc lidí.

„Otevírání nových front není řešením a obávám se, že toto k bezpečnosti Turecka nepřispěje. Skutečná bezpečnost může být dosažena jedině vyjednáním politického řešení,“ zdůraznila rovněž Mogheriniová. Špičky EU chtějí o záležitosti s Erdoganem hovořit na konci března.

Není přitom vyloučené, že turecká akce nebude tak úspěšná, jak Ankara předpokládala. Objevují se informace, že ofenziva začíná zadrhávat, jelikož hornatý terén Afrínu je výhodou pro zkušené Kurdy. Sobota byla pro Turky dosud nejkrvavějším dnem na bojišti. Přišli o jedenáct vojáků a ztratili helikoptéru.

V Sýrii zasahoval i Izrael
 Už tak dost nepřehlednou situaci na syrském bojišti zkomplikoval o víkendu zásah Izraele. Židovský stát nejdříve sestřelil íránské bezpilotní letadlo vyslané ze sousedního státu. Jeho letectvo pak zaútočilo na syrské a íránské cíle ve válkou zmítané zemi. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poté varoval, že se jeho vlast bude bránit všem útokům. OSN vyzvala všechny strany k deeskalaci násilí.