S USA se podle tureckého ministerstva zahraničí Ankara dohodla na tom, že na syrsko-turecké hranici vznikne pásmo, z něhož budou vytlačeni bojovníci Islámského státu (IS). Na Kurdy v severním Iráku zaútočilo Turecko poprvé od mírové dohody mezi Ankarou a PKK, která byla oznámena v roce 2013. Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984.
| Kurdové nebudou po útocích na tábory v Iráku jednat s Ankarou |
|---|
| Turecká Strana kurdských pracujících po nočních útocích turecké armády na své tábory v Iráku vypověděla mírová jednání s Ankarou. Nemají už prý smysl. Informovala o tom agentura Reuters. K příměří vyzval před dvěma lety vůdce strany Abdullah Öcalan. |
Letecké útoky proti Straně kurdských pracujících se soustředily na pozice PKK v horách na severu provincie Dahúk a na úkryty, bunkry a skladiště v pohraničních horách Kandíl na irácko-íránské hranici. Tam je podle AP sídlo velitelství PKK. Podle vládních zdrojů zasáhla letadla sedm cílů. PKK je v Turecku zakázaná, ale provozuje několik výcvikových táborů v Iráku.
Sedm cílů zničeno
Podle vládních zdrojů zasáhla letadla sedm cílů. Soustředila se na úkryty, bunkry, skladiště a další logistické objekty v pohraničních horách Kandíl na irácko-íránské hranici. Tam je podle AP sídlo velitelství PKK. Strana je v Turecku zakázaná, má ale několik výcvikových táborů v irácké provincii Dahúk, jež sousedí s kurdskými regiony Sýrie.
Napětí mezi tureckou vládou a Kurdy se vystupňovalo v posledních dnech poté, co sebevražedný atentát připisovaný IS v tureckém pohraničním městě Suruç zabil 32 lidí. Kurdské skupiny obviňují tureckou vládu, že s Islámským státem nebojuje. Ve středu se PKK přihlásila k odpovědnosti za smrt dvou policistů nedaleko města Sanliurfa obývaného převážně Kurdy.
V pátek zahájila turecká armáda rovněž první operace zaměřené proti radikální skupině Islámský stát v Sýrii. Zahynulo při nich údajně několik desítek bojovníků IS.
Páteční letecké útoky proti Straně kurdských pracujících se soustředily na pozice PKK v horách na severu provincie Dahúk, která se nachází v autonomním iráckém regionu Kurdistánu. „Zhruba ve 23:00 místního času dnes večer (22:00 SELČ) turecká vojenská letadla zahájila bombardování našich pozic poblíž hranice. Nálety byly doprovázeny silnou dělostřeleckou palbou,“ řekl v pátek AFP mluvčí PKK Bakhtiar Dogan.
Podle vládních zdrojů zasáhla letadla sedm cílů. Soustředila se na úkryty, bunkry, skladiště a další logistické objekty v pohraničních horách Kandíl na irácko-íránské hranici. Tam je podle AP sídlo velitelství PKK. Strana kurdských pracujících je v Turecku zakázaná, má ale několik výcvikových táborů v irácké provincii Dahúk, jež rovněž sousedí s kurdskými regiony Sýrie.
| Strana kurdských pracujících (PKK) |
|---|
| - PKK (Partiya Karkeren Kurdistan) je levicová prokurdská politická strana. Strana je v Turecku zakázaná, v některých zemích (např. USA) je považovaná za teroristickou organizaci. - U zrodu PKK v Turecku stál v roce 1978 Abdullah Öcalan, který je dodnes jedním z nejznámějším novodobých kurdských vůdců. Strana vznikla z původně debatního kroužku na ankarské univerzitě. Postupně se stala masovým hnutím a vůdčí silou protitureckého odboje. - Od roku 1984 PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku, který si vyžádal na 45.000 obětí. - Polovojenská PKK prováděla sabotáže, šířila propagandu, organizovala demonstrace a nepokoje nebo přepadávala vládní jednotky. Členové PKK se nevyhýbali ani bombovým atentátům, únosům a vraždám politických představitelů. - Kurdové v Turecku dlouhá léta bojovali i za právo užívat vlastní jazyk, například až do roku 2002 nesměli užívat kurdštinu ve veřejném životě (u soudu, na úřadech ani ve školách), nesmělo se v ní vysílat v rozhlase ani v televizi. - Öcalan (67) je nyní v tureckém vězení. V roce 1999 byl odsouzen k trestu smrti na základě paragrafu 125 trestního zákoníku za „podněcování vražd, masakrů a vymáhání finančních prostředků pro rozdělení země“, trest mu byl v roce 2002 změněn na doživotí. - Öcalan je stále de iure šéfem PKK, jejím faktickým vůdcem je od února 1999, kdy byl Öcalan zatčen v Keni, Murat Karayilan. |
Probouzí se spící lev konfliktu?
Turecko se dosud do bojů v Sýrii nevměšovalo, ale citlivě reagovalo na pohraniční incidenty. Přijalo na své území téměř dva miliony syrských uprchlíků a od počátku syrské války ostře vystupuje proti syrskému prezidentovi Bašárovi Asadovi, přičemž v minulosti jeho spojencem.
Ankara také prosazovala vytvoření nárazníkové zóny, aby lépe chránila své pohraničí. Vyjednávala o tom v minulých dnech s USA a podle tureckého ministerstva zahraničí bude zóna vytvořena. Turecký tisk píše, že půjde o úsek dlouhý 98 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Halab, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů.
Turecký list Hürriyet píše o obratu v taktice v boji proti IS, protože poprvé se dohodli klíčoví spojenci USA a Turecko. Nálety, kterými bude bezpečnost v zóně zajištěna, budou provádět hlavně americká letadla, jimž dá Turecko k dispozici základnu v jihotureckém Incirliku. Turecko bude do operací zasahovat, jen bude-li to nezbytné. Poskytne k tomu nejen svá letadla, ale také dělostřelectvo. Kvůli bojům u hranice už v minulých dnech posílilo jednotky na hranici.
| Základní údaje o Kurdech |
|---|
| - Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku, severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Více než třetina (přes 11 milionů) jich žije v Turecku. - Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku. - Jejich jazykem je kurdština, která patří do indoíránské větve indoevropských jazyků a má mnoho, i velmi odlišných, dialektů. Systém zápisu není pevně stanoven a tak v některých zemích se zapisuje latinkou, jinde variantou arabského písma a v některých státech variantou cyrilice. - Většina Kurdů vyznává sunnitskou formu islámu. - První známá zmínka o Kurdech pochází z 5. století před Kristem, kdy o nich řecký historik Xenofón psal jako o Karduších (Karduchové). Řecký zeměpisec Strabón je nazýval Gordyjci. Kurdem byl například slavný egyptský vojevůdce Saláhaddín (Saladin), který ve 12. století osvobodil Jeruzalém od křižáků. - Se vznikem Velkého Kurdistánu počítala po porážce Osmanské říše v první světové válce Sevreská mírová smlouva z roku 1920. Ta ale nevstoupila v platnost kvůli kemalistické revoluci a v roce 1923 byla nahrazena Lausannskou smlouvou, jež očekávaný Kurdistán rozdělila mezi Turecko, Irák, Írán a Sýrii. - Brutálního zacházení se dočkali Kurdové v Iráku za vlády Saddáma Husajna (1979-2003) zejména v 80. letech, kdy tvrdě „zaplatili“ za podporu Íránu v irácko-íránské válce. V březnu 1988 irácká letadla s chemickými zbraněmi zaútočila na kurdské městečko Halabdža u íránských hranic, kde zahynulo na 5000 lidí a dalších asi 10 tisíc bylo zraněno. V rámci takzvané operace Anfál Saddámův režim v letech 1986-1989 zabil na 182 tisíc Kurdů. - Kurdské milice nyní stojí v čele mezinárodních sil, které v Sýrii a Iráku bojují proti radikálům z organizace Islámský stát (IS). |
