Turecko omezuje lidská práva, tvrdí zpráva Evropské komise

Demonstrace na podporu tureckých vojáků ve střetech s kurdskými povstalci

Demonstrace na podporu tureckých vojáků ve střetech s kurdskými povstalci Zdroj: ctk/ap

Na nedostatky v oblastech jako je vláda práva, základní práva, soudnictví či v otázkách svobody slova a shromažďování a na pomalé reformy poukazuje letošní zpráva Evropské komise o připravenosti Turecka na členství v EU. Dokument, jehož zveřejnění bylo v Bruselu pozdrženo až na dobu po tureckých parlamentních volbách, představil dnes v europarlamentu komisař pro rozšíření Johannes Hahn. Turecko kritiku odmítlo jako nespravedlivou a nepřiměřenou.

„Oceňuji tureckou podporu více než dvou milionů uprchlíků ze Sýrie a Iráku,“ zdůraznil Hahn před europoslanci z výboru pro zahraniční věci příspěvek Ankary ke zvládání uprchlické krize.

Turecko je pro unii v migrační problematice klíčovým partnerem. Evropští politici s Tureckem začali vyjednávat o společném akčním plánu, Ankara žádá nejen výraznou finanční pomoc právě na řešení situace uprchlíků na svém území, ale také urychlení léta se vlekoucích jednání o vstupu do EU a zjednodušení vízového styku.

Hahn europoslancům připomněl, že unie s Tureckem spolupracuje v mnoha dalších oblastech, od zahraniční politiky přes boj s terorismem až po intenzivní hospodářské kontakty.

Evropské standardy

Výroční zpráva komise je ale k vývoji v zemi kritická. „Reformní proces v minulém roce v Turecku zpomalil, kromě jiného také kvůli volebním průtahům a pokračujícímu politickému rozdělení,“ uvádí komise. Podle jejího názoru je přijetí klíčových zákonů v oblasti vlády práva, svobody vyjadřování a shromažďování v rozporu s evropskými standardy.

Hahn konkrétně zmínil sílící tlak a zastrašování novinářů a médií či změny v zákonech, které umožňují blokovat obsah na internetu. „Změny v těchto oblastech jsou nutnými prioritami ve snaze Turecka o přistoupení k EU. Jsou ve vlastním zájmu Turecka,“ uvedl eurokomisař s tím, že evropská exekutiva bude o těchto věcech s Ankarou intenzivně jednat.

„Prezident se dál zapojoval v široké oblasti domácích a zahraničněpolitických otázek, což v Turecku vedlo ke kritice, že překračuje své ústavní pravomoci,“ upozorňuje zpráva.

Turecké ministerstvo pro evropské záležitosti v reakci uvedlo, že kritika je „nespravedlivá a dokonce nepřiměřená“. Také označilo za „nepřijatelné“ připomínky k Erdoganově činnosti.

Jednání s Kurdy

Zpráva Evropské komise také zdůrazňuje, že musí opět začít mírové rozhovory s Kurdy poté, co letos po předchozím pokroku zkrachovaly dosavadní snahy o urovnání.

„Komise doufá, že uvidí konec eskalace násilí v Turecku a návrat k rozhovorům o trvalém řešení kurdské otázky,“ řekl v europarlamentu Hahn. Pokrok lze prý naopak čekat v otázce urovnání sporů okolo Kypru.

Prioritou nové vlády, která vzešla z opakovaných voleb na počátku tohoto měsíce, musí být podle textu řešení zmíněných nedostatků. Volby 1. listopadu vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl prezident Recep Tayyip Erdogan, vyhrála zcela přesvědčivě, získala v parlamentu absolutní většinu.

Zpráva komise také podotýká, že Turecko je funkčním tržním hospodářstvím, které má dobré předpoklady zvládnout tlak konkurence a tržních sil v unii.

Turecko už v roce 1987 požádalo o členství v tehdejším Evropském hospodářském společenství (EHS), v roce 1999 jej země EU uznaly za kandidátskou zemi, v roce 2004 bylo rozhodnuto zahájit rozhovory o členství. Otevřeno je nyní 14 z 33 kapitol, které je před vstupem třeba dojednat. Nynější jednání související se snahou dosáhnout turecké spolupráce v otázkách migrace by mohla znamenat otevření některých dalších. Jiné části přístupových rozhovorů jsou už ale řadu let zmrazeny.