Hledáme kolegu do mladého týmu. Firmám chybí lidé, ale padesátníky dál přehlížejí
- České firmy dlouhodobě narážejí na nedostatek pracovní síly, zároveň však část z nich stále odepisuje uchazeče ve věku 50 a více let.
- Nová data přitom naznačují, že právě věková pestrost může být klíčem k vyšší výkonnosti týmů.
- Český trh práce bude bez pracovní aktivity starších ročníků pod stále větším tlakem.
Hranice, kdy je uchazeč některými zaměstnavateli vnímán jako „už příliš starý“, se postupně posouvá směrem dolů. Zatímco dříve se tento moment spojoval spíše s věkem nad padesát let, dnes se podobné předsudky mohou objevovat už kolem pětačtyřicítky. Tvrdí to alespoň nový průzkum Randstad Workmonitor 2026.
Ten zkoumal mezigenerační spolupráci a zúčastnilo se ho 27 tisíc zaměstnanců ve 35 zemích po celém světě, v České republice v něm odpovídalo 500 respondentů. Podle dat zastává 74 procent Čechů názor, že jsou produktivnější, pokud spolupracují a naslouchají názorům seniorních kolegů. Generační rozmanitost tak může být jedním z nejrychlejších způsobů, jak výkon týmů posílit.
„Téměř 70 procent zaměstnanců u nás říká, že se spoléhají na kolegy z jiných generací při rozšiřování svých obzorů a nabírání cenných zkušeností, díky kterým zvyšují vlastní profesionalitu, efektivitu i kvalitu pracovních výsledků,“ vysvětluje Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika. Dodává, že ještě výrazněji to potvrzují zaměstnavatelé. V průzkumu všichni respondenti označili generační diverzitu za nástroj zvýšení produktivity a současně se vyslovili pro to, aby management věnoval více času zlepšování týmové spolupráce.
Nedostatek lidí jako strukturální problém
Podle průzkumu společnosti ManpowerGroup z konce roku 2024 má 66 procent českých zaměstnavatelů problém obsadit volné pozice a podle globálního průzkumu této společnosti z minulého roku 74 procent zaměstnavatelů uvádí, že mají potíže s nalezením kvalifikovaných talentů, které potřebují. Potenciál padesátníků přitom zůstává částečně nevyužitý, ačkoli demografický vývoj bude tlak na pracovní trh dále zvyšovat.
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá to z loňské analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní.
Na diskriminační rozměr problému upozorňuje loňská studie OECD, která konstatuje, že ačkoli je věková diskriminace v Česku zákonem zakázána, v praxi přetrvávají bariéry v náboru i kariérním postupu starších pracovníků. Zpráva rovněž zdůrazňuje, že klíčovým faktorem pro delší pracovní život je kvalitní pracovní prostředí, možnosti dalšího vzdělávání a flexibilní pracovní režimy. Age management však podle organizace zatím není v českém prostředí standardem.
Pracovnícn režimů si všímají i výsledky průzkumu Randstadu. Firmy často řeší, že s rozšířením práce na dálku se zhoršila každodenní koordinace a předávání know-how, což může dopadat i na začleňování starších kolegů do týmů. „Devadesát procent zaměstnavatelů v Česku uvádí, že práce na dálku či hybridní režim zkomplikovaly vzájemnou spolupráci, a právě v takové situaci je dobré opírat se o zkušenost a vyzrálost starších a zkušenějších kolegů, namísto jejich ostrakizace a znevýhodňování,“ říká Martin Jánský.
Hledáme mladého kolegu
Diskriminace, v tomto případě ageismus, se podle Randstadu často neprojevuje otevřeně, ale nepřímo, například jazykem pracovních inzerátů nebo výběrem kandidátů pozvaných k pohovoru. „Firmy sice nesmí otevřeně uvádět věkovou preferenci, ale volí zástupné formulace typu ‚hledáme kolegu do mladého dynamického týmu‘ nebo ‚juniorní posilu‘, které ve výsledku signalizují, koho preferují a koho odrazují,“ upozorňuje Martin Jánský.
Podle Jánského problémem obsazování pracovních pozic lidmi staršími padesáti let není věk jako takový, ale předsudky. „Obav spojených se zaměstnáváním starších pracovníků je několik. Že budou ‚příliš drazí‘, nezvládnou technologie nebo nezapadnou do kolektivu. Velmi často ale jde o stereotypy, které neodpovídají realitě dnešních padesátníků,“ uzavírá Jánský.
Na existenci věkové diskriminace upozorňuje i česká judikatura. Přehled rozhodnutí shrnutý veřejným ochráncem práv ukazuje, že soudy řeší případy, kdy byl věk zohledněn například při odměňování či ukončování pracovního poměru. Podle Randstadu se nicméně situace postupně mění, zejména u větších zaměstnavatelů. „Ochota firem nabízet lidem ve věku 50+ zkrácené úvazky a flexibilní formy spolupráce se postupně zvyšuje, zejména velké společnosti je začínají používat jako nástroj, jak získat a udržet odborníky,“ říká Jánský.
Studie OECD varuje, že bez delší pracovní aktivity starších ročníků bude český trh práce pod stále větším tlakem. Současně data ManpowerGroup ukazují, že firmy už nyní nedokážou obsadit dvě třetiny otevřených pozic a generální ředitelka skupiny Jaroslava Rezlerová k tomu dodává, že Česká republika čelí čelí největšímu úbytku pracovní síly od druhé světové války. Ročně odchází do penze zhruba 120 tisíc lidí, zatímco absolventů přichází jen 90 tisíc. „Do deseti let nám může chybět až 70 tisíc pracovníků,“ varuje Rezlerová.
