Přimět Turecko, aby zastavilo příliv uprchlíků, je pro Evropskou unii životně důležité. Před pondělním mimořádným summitem, na kterém se vrcholní politici osmadvacítky sejdou právě s tureckými představiteli, předchází horečná diplomatická aktivita, kterou mimo jiné vede prezident Evropské unie Donald Tusk. Úkol je to nelehký. Brusel už vloni na podzim slíbil Turecku tři miliardy eur, Ankara kontruje tím, že je to jen zlomek výdajů, které s migranty turecký stát má. A hlavně že nejde především o finance.
„Nepotřebujeme peníze, potřebujeme se cítit s unií v jedné rodině,“ vzkázal v rozhovoru poskytnutém evropským médiím turecký ministr pro vztahy s EU Volkan Bozkir. Konkrétně slibte nám bezvízový styk, obnovte jednání o vstupu Turecka do EU. Ale ani to, zdá se, nestačí.
Regionální velmoc si je vědoma své momentální převahy: země EU by měly začít na své území přesidlovat i ty Syřany, kteří se už v Turecku usídlili, a jít Turecku na ruku při řešení syrského konfliktu. Měly by se tedy postavit na stranu Tureckem podporovaných islamistických rebelů.
Pokud jde o dohodu o přesidlování běženců, definitivní znění by mělo být podle Turků zformulované na pondělním setkání tureckých představitelů a zástupců zemí Evropské unie v Bruselu. Přesídlení Syřanů by údajně měli v Bruselu prosadit hlavně němečtí politici, kteří jsou přesvědčeni, že by se tak zastavila „divoká“ migrace utečenců do Evropy. Fakt je, že z Turecka se dává do pohybu čím dál více lidí.
| Turecko v datech |
|---|
| • Ekonomika Turecka je sedmá největší v Evropě a sedmnáctá na světě, hrubý domácí produkt na hlavu činí 11 tisíc dolarů, předpoklad pro rok 2023 je už 25 tisíc dolarů. Vzájemný obchod mezi Tureckem a EU posiluje fungující celní unie a dohoda EFTA. • Země patří k zakládajícím státům OSN, od roku 1949 je členem Rady Evropy, o tři roky později Turecko vstoupilo do NATO a v roce 1961 do OECD. • Prvním krokem k plnému členství v EU se stal v roce 1963 podpis dohody o přidružení, označované jako ankarská. Patří k ní dodatek týkající se Kypru. Právě turecká přítomnost na Kypru v roce 1974 a vojenský převrat v roce 1980 další integraci Turecka pozastavily. • V roce 2005 začala nová přístupová jednání, od té doby byla prozatímně uzavřena pouze jedna vyjednávací kapitola. Turecko odmítlo uplatňovat dodatkový protokol k ankarské dohodě o vztazích s Kyprem a Rada EU v prosinci 2006 rozhodla o zmrazení vstupních rozhovorů. • EU dosud po Turecku také požadovala, aby Ankara před vstupem do unie normalizovala vztahy se všemi sousedními zeměmi, především s Řeckem, Kyprem a Arménií. |
Syřané, kteří jsou zaregistrováni, mají v Turecku zdarma zdravotní péči, dostávají humanitární dávky potravin a oblečení, děti mohou chodit do škol a jejich rodiče od Nového roku za určitých omezených podmínek i legálně pracovat.
Jenže takových je v podstatě zlomek z celkového množství. Pracovních příležitostí je málo, drahé jsou i byty, které si pronajímají. A pro nově příchozí už jsou práce i bydlení prakticky nedostupné. To je žene dál.
| Český byznys na Bosporu |
|---|
| Pro český průmysl je Turecko důležitým obchodním partnerem. Zvlášť v poslední době v českém vývozu začínají převládat výrobky s vyšší přidanou hodnotou, důležitý je export energetických zařízení související s budováním investičních a infrastrukturálních celků v Turecku. Český vývoz zahrnuje i motorová vozidla a traktory, tramvaje nebo klimatizační zařízení. Na vzestupu je export keramického zboží pro laboratorní, chemické a farmaceutické použití. V Turecku se angažuje i ČEZ nebo firma EnergoPro, která v roce 2010 koupila pět tureckých hydroelektráren. Příležitost v Turecku nalezla řada podniků – Škoda Power, Blansko Small Hydro a další. |
