UBS: Miliardy se v rodinách nedrží, klíčová je volba nástupce

Bill Gates, Warren Buffett

Bill Gates, Warren Buffett Zdroj: ctk

Pohádkové bohatství rozhodně nemusí trvat navěky. Z 289 dolarových miliardářů z roku 1995 si podle údajů analýzy finanční společnosti UBS a poradenské firmy PwC tuto pozici udrželo pouze 126 z nich. U 66 to bylo z důvodu smrti – následné dědické daně rodinu vyřadily ze skupiny těch nejbohatších. U 73 byl problémem obchodní neúspěch a u 24 rozdělení majetku v rámci rodiny.

Ti zbývající ovšem své jmění navýšili. „Dokázali předcházet rizikům a zaměřit na svoje hlavní aktiva,“ řekl německému serveru Private Banking Magazine šéf oddělení UBS pro nejbohatší klienty Joe Stadler. Průměrná hodnota jejich majetku se z 2,9 miliardy ztrojnásobila na 11, rostla rychleji než akciové trhy i globální hospodářství.

Podle Stadlera i miliardáři pro udržení svého majetku neustále počítat s možnou recesí a nepodceňovat daňovou optimalizaci, zejména v případě dědictví. „Pokud se právě pohybují v daňově nevýhodné jurisdikci, můžou miliardářské rodiny rychle přijít i o více než polovinu majetku,“ vysvětluje Stadler.

Skupina dolarových miliardářů se za dvacet let rozšířila o 1221 nových členů. Vstupenkou byla zejména oblast maloobchodu, technologií a finančnictví. Zaostává naopak průmysl, nemovitosti a zdravotnictví.

Za hlavní problém určila analýza otázku nástupnictví. „Když se členové rodiny dostanou na pozice, na které nemají, je to problém.“ Zatímco dříve se při určování nástupce upřednostňovala rodina před firmou, ve Spojených státech je tomu nyní už naopak. Zájmy firmy se preferují v 82 procentech případů. V evropských firmách to platí u 61 procent miliardářských rodin. V Asii se stále ještě upřednostňuje rodina a to v 83 procentech případů.

Podle UBS je to kvůli tomu, že v Asii rodiny nedrží obrovská jmění tak dlouho. „Zatímco ve Spojených státech se často jedná o čtvrtou generaci, v Asii můžeme mluvit nejvýše o generaci druhé,“ vysvětluje Stadler. V nadcházejících letech se očekává nová vlna mezigeneračního přenášení majetku. Vedle otázek rodinného nástupnictví vidí miliardáři sami jako nebezpečí pro svůj majetek vzrůstající negativní vnímání majetných, daně a globální regulaci.

Mezi nejbohatšími lidmi se zvyšuje podíl miliardářek, většina z nich je asijského původu. V Evropě a Spojených státech ženy svoje ve většině případů zdědily. Podle Stadlera se ženy v Asii častěji dostávají do vysokých ekonomických a politických pozic, platí to i v rámci miliardářských rodin. Analytici neprokázali žádný rozdíl mezi pohlavími ve schopnosti nabytý majetek udržet. Ženy ovšem proti mužům častěji vstupovaly do filantropie.

Jan Švejnar: Vyšší počet miliardářů v zemi nevede k rychlejšímu růstu