Stovka nejbohatších Čechů a Slováků má skoro bilion korun

Nejmovitější Češi a Slováci

Nejmovitější Češi a Slováci Zdroj: E15

Čeští a slovenští miliardáři zažívají skvělé časy. Levné peníze od centrálních bank ženou nahoru ekonomiky obou zemí, akcie, reality i ocenění firem. Průměrná hodnota majetku stovky nejbohatších se díky tomu přiblížila magické hranici jednoho bilionu korun. Z loňských 852 miliard se vyšplhala na astronomickou sumu 918 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o zhruba osm procent, vyplývá z propočtů týdeníku Euro.

Sto nejmovitějších Čechů a Slováků vlastní dohromady majetek v hodnotě 805,8 až 1030,2 miliardy korun. Jejich jmění přibližně odpovídá majetku, který vlastní desátý nejbohatší člověk světa Ingvar Kamprad, vládce nábytkářského impéria IKEA.

Oproti minulému roku se žebříček stovky miliardářů významně proměnil, když se v něm dokonce objevilo jedenáct nových tváří. Zároveň se znatelně promíchalo pořadí, přičemž dopředu se derou zejména technologičtí magnáti, ale nejen oni.

Konkrétně se do první pětky dostal ocelářský magnát Tomáš Chrenek. Nejvíce k tomu přispěla transakce, při níž vykoupil čtvrtinový podíl ve zdravotnické skupině Agel od Martina Polacha, čímž Agel zcela ovládl. Díky této transakci se podle informací z trhu cena skupiny vyšplhala na částku přesahující deset miliard korun. Skvěle se rovněž daří ocelářské skupině Moravia Steel, kterou Chrenek spoluvlastní.

Nejmovitější Češi a SlováciNejmovitější Češi a Slováci|E15

V první desítce miliardářů se poprvé objevili zakladatelé antivirového kolosu Avast Software Pavel Baudiš a Eduard Kučera. Kromě nich se však posunují v pořadí žebříčku rovněž spolumajitelé slovenské antivirové firmy Eset nebo například vlastník internetového obchodu Alza.cz Aleš Zavoral.

Nejbohatší Češi a Slováci ve speciálním vydání týdeníku Euro
Kompletní žebříček sta nejbohatších Čechů a Slováků najdete ve speciálním vydání týdeníku Euro, které vychází v úterý 29. září 2015. Speciál přináší rovněž exkluzivní rozhovor s nejbohatší Polkou Grażynou Kulczykovou, seznam nejbohatších Středoevropanů, příběhy krachů světových a tuzemských miliardářů nebo téma o investicích miliardářů do umění.

Neotřesitelnou jedničkou ovšem zůstává vládce skupiny PPF Petr Kellner, přestože se mu nedaří na rozvíjejících se trzích a zejména v Rusku, kde působí jeho splátková skupina Home Credit. Kellnerovo jmění se proto snížilo o 8,5 miliardy na 123 až 150 miliard korun.

Nedaří se však ani miliardářské dvojce a trojce. Těmi jsou ministr financí a jediný majitel skupiny Agrofert Andrej Babiš a finančník Pavel Tykač. Oba si oproti minulému roku pohoršili.

Miliardáři těží z levných peněz, 100 nejbohatších si polepšilo o 66 miliard
Na rozdíl od minulého roku začínají i tuzemští miliardáři těžit z levných peněz, které do ekonomik sypou centrální banky včetně České národní banky. Zároveň jim bohatství zvyšuje rostoucí ekonomika.
Loni totiž tuzemské hospodářství rostlo dvouprocentním tempem, přičemž v letech 2012 a 2013 klesalo. Navíc letos ještě nabralo tempo, když ve druhém čtvrtletí meziročně ekonomika rostla o 4,4 procenta. To je nejrychleji ze všech evropských zemí. Ekonomický růst pak znamená vyšší zisky firem a tím i jejich majitelů.
Průměrná hodnota majetku stovky nejbohatších Čechů a Slováků se proto meziročně zvýšila o téměř šestašedesát miliard na 918 miliard korun. To představuje téměř osmiprocentní nárůst. Podobně ostatně roste podle studie firem Capgemini a RBC Wealth Management bohatství rovněž dolarových milionářů ve světě, které se zvýšilo o zhruba sedm procent na nepředstavitelnou sumu 56,4 bilionu dolarů (1366 bilionů korun).
Příliv peněz do ekonomik přitom pomáhá nejbohatším lidem světa hned několika způsoby. Boháči totiž dokážou zhodnotit půjčky od bank výrazně více, než zaplatí na úrocích. Zároveň záplava peněz žene nahoru reality, cenné papíry a hodnotu firem, které vlastní. Z jejich prudkého růstu cen aktiv už ale začíná mít řada finančníků velké obavy.
„Připomíná mi to znovu trochu bublinu kvůli trojnásobnému zvýšení cen akcií od roku 2009, tedy za pouhých šest let, a tomu, jak lidé ztrácejí důvěru v tržní ocenění,“ upozornil v polovině září v listu Financial Times nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Shiller. Podle finančníka Marca Fabera způsobila měnová politika centrálních bank velké potíže na trzích. „Na světě už nejsou bezpečná aktiva,“ prohlásil.
Ostatně investoři už se začali bát strmého růstu čínských akcií, který začal minulý rok, což nakonec vedlo k jejich výraznému výprodeji a propadu během léta. Čínská burza ale není jediná, které se nedaří. Americké akcie ztratily od začátku roku téměř devět procent, německé zhruba čtyři procenta a například brazilské firmy přišly o devět procent hodnoty.
Ostatně v letošním roce se nedaří především burzám a měnám rozvíjejících se zemí, což poškodilo rovněž nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Příští měsíce tak mohou být ještě hodně bouřlivé, což by se odrazilo na majetku boháčů na celém světě.
Turbulentní doba již zamíchala letošním pořadím žebříčku miliardářů týdeníku Euro, když z něj vypadlo jedenáct podnikatelů. K dalším velkým změnám mezi byznysovou elitou proto jistě dojde i v příštích měsících.