„Shodly jsme se, že chceme učinit vše, aby Británie setrvala v Evropské unii,“ řekla Merkelová. Dodala, že Berlín i Varšava považují britské členství v evropském bloku za důležité, proto učiní maximum pro to, aby byl nalezen kompromis a zároveň byly respektovány principy EU. „Učiníme přirozeně vše pro to, abychom při dodržení všech principů, které charakterizují Evropskou unii - jako například princip volného pohybu - s Velkou Británií a Davidem Cameronem dospěli ke kompromisu,“ řekla Merkelová.
Summit EU má příští týden Cameronovi přislíbit reformy, které by měly zabránit vystoupení Británie z unie. Londýn usiluje o určité omezení sociálních příspěvků pro cizince. Szydlová dnes v té souvislosti připomněla, že v Británii pracuje i mnoho Poláků.
Vzkaz Turecku
Merkelová po jednání s polskou kolegyní rovněž ujistila Ankaru, že země EU jsou ochotny přijmout další uprchlíky, pokud Turecko účinněji omezí ilegální migraci. Pokud nebudou stačit tři miliardy eur přislíbené EU Ankaře v rámci akčního plánu na tyto účely, dokáže si to určitá skupina zemí představit, zdůraznila kancléřka.
„V té situaci ještě nejsme. Dnes máme ještě velmi mnoho ilegální migrace v Egejském moři,“ řekla Merkelová. „Ale pokud bude jednou zastavena, mohou země následně projevit ochotu přijmout ještě jednou určitý kontingent uprchlíků. To ale nemá nic společného s trvalým přerozdělovacím mechanismem,“ ujistila šéfka německé vlády a znovu požádala o trpělivost. „Domnívám se také, že nedokážeme po šesti nebo sedmi měsících říct, zda něco selhalo nebo neselhalo,“ upozornila Merkelová.
Merkelová potvrdila chystaný minisummit
Kancléřka rovněž potvrdila, že se příští týden týden podobně jako v prosinci kromě summitu EU uskuteční minisummit představitelů Německa, Rakouska, Francie, zemí Beneluxu, Finska, Švédska, Portugalska, Řecka, Slovinska a právě Turecka. Jde o země, které zvlášť intenzivně usilují o řešení uprchlické krize.
Szydlová je na návštěvě Berlína v době, kdy je nová konzervativní vláda kritizována liberální opozicí i západními politiky za ovládnutí klíčových státních pozic a za sporné personální zásahy do složení ústavního soudu, což budí obavy o polskou demokracii. Evropská komise kvůli tomu s Polskem zahájila bezprecedentní proceduru sledování stavu právního státu v zemi, který teoreticky může vyústit až v pozastavením polských hlasovacích práv v EU.
