Ukrajina musí podle Zaorálka bojovat s korupcí, jinak jí Brusel nepomůže

Lubomír Zaorálek (ČSSD)

Lubomír Zaorálek (ČSSD) Zdroj: Erben Eduard/E15

Konkrétní kroky ukrajinské vlády směrem k reformám jsou podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka předpokladem k poskytnutí další finanční pomoci zemi. Už ráno o podpoře Kyjeva diskutoval spolu s kolegy například z Polska, Švédska či Dánska, ale také ukrajinským ministrem zahraničí Pavlem Klimkinem či šéfkou evropské diplomacie Federicou Mogheriniovou.

„Není pochyb o naší vůli pomoci. Ale, když říkáme, že vláda musí doručit konkrétní kroky, tak k nim skutečně musí dojít,“ řekl Zaorálek. Zmínil například potřebu reformy bezpečnostních sil. EU žádá také reformy soudnictví, nebo energetické a hospodářské politiky. „Pomoc je možná pouze za předpokladu, že Ukrajina předvede, že bojuje s korupcí,“ poznamenal také.

Ukrajina už dala najevo, že kvůli zhoršujícím se ekonomickým vyhlídkám potřebuje, aby Mezinárodní měnový fond (MMF) rozšířil záchranný program. Ukrajinská ekonomika se propadá nejen kvůli krizi, ale také v důsledku konfliktu na východě země a ztráty Krymu, který je od jara součástí Ruska.

MMF už podle médií varoval západní země, že Kyjevu se nedostává asi 15 miliard dolarů (asi 337 miliard korun). Fond v dubnu schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v objemu 17 miliard dolarů (zhruba 382 miliard korun). Z této pomoci Ukrajina zatím od MMF obdržela 8,2 miliardy.

Také EU východoevropské zemi pomáhá, poprvé se v Bruselu sejde Asociační rada EU-Ukrajina. Ukrajinskou stranu povede premiér Arsenij Jaceňuk.

Mogheriniová, která v úterý a ve středu Kyjev navštíví, novinářům řekla, že rada otevírá novou kapitolu vzájemných vztahů unie a Kyjeva. Také ona při příchodu zdůraznila potřebu ukrajinských reforem.

Tranzit plynu vyžaduje přesná čísla

Jako jeden z příkladů potřebných kroků Zaorálek zmínil například vybudování měřících zařízení průtoku plynu na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou. O podobné potřebě před časem v Bruselu hovořil také český vládní zmocněnec pro energetickou problematiku Václav Bartuška.

„Takovéto viditelné kroky musí být výsledek činnosti té vlády,“ podotkl český ministr. V otázce tranzitu plynu přes ukrajinské území musí být podle něj k dispozici přesná čísla.

Podle českého ministra je celý proces komplikovanější, než že se EU rozhoduje, zda dá Kyjevu peníze. „Pokud se mluví o penězích, tak je to MMF, mezinárodní finanční instituce, které se zabývají různými stranami toho, co je třeba pokrýt na Ukrajině. Nejedná se o jednorázové půjčky,“ připomněl Zaorálek. Kyjev tento týden navštíví spolu se svými kolegy ze zemí visegrádské skupiny.

Také komisař pro sousedskou politiku a rozšíření EU Johannes Hahn podle Zaorálka podmiňuje uspořádání investorské konference pro Ukrajinu provedením prvních reformních kroků.