Ukrajina uvalila sankce na Rusy, kteří stojí za procesem se Savčenkovou

Nadija Savčenková u ruského soudu

Nadija Savčenková u ruského soudu Zdroj: ctk/ap

Ukrajina uvalila blíže neupřesněné sankce na ruské občany, kteří se podíleli na procesu s ukrajinskou důstojnicí a poslankyní Nadijou Savčenkovou. Savčenková byla v úterý za účast na vraždě ruských novinářů zabitých na východě Ukrajiny odsouzena ruským soudem na 22 let vězení. Ukrajina verdikt neuznává a žádá propuštění své občanky na svobodu.

Ukrajinský sankční seznam podle prezidenta Petra Porošenka obsahuje jména osob, které se na odsouzení Savčenkové podílely. Jsou na něm ale i lidé, kteří figurovali i v dalších sporných procesech, které ruské soudy vedly proti Ukrajincům. Jde například o proces s ukrajinským filmovým režisérem Olegem Sencovem.

Porošenko ale nesdělil, koho konkrétně se sankce mají týkat, ani to, jaká opatření proti těmto osobám Kyjev přijme. Nicméně podle listu Ukrajinska pravda zdůraznil, že „toto rozhodnutí (o sankcích) nepřeruší naši vytrvalou práci na osvobození Nadije Savčenkové a dalších ukrajinských hrdinů“. Prezident také nařídil doplnit seznam o osoby, podílejících se na mučení Ukrajinců a krymských Tatarů na anektovaném poloostrovu.

Na sankčním seznamu podle agentury Unian figurují náčelníci a agenti ruské tajné služby FSB, vyšetřovatelé, prokurátoři, soudci a vojáci, kteří se podíleli na pronásledování Savčenkové, Sencova a dalších Ukrajinců. Podle ukrajinské televize 112 je v seznamu zapsána více než padesátka jmen. Ty však úřady nesdělily.

Teoretická možnost výměny

Kreml ústy šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova podle stanice BBC „čistě teoreticky“ připustil možnost výměny Savčenkové za dva zajaté Rusy, momentálně souzené na Ukrajině za terorismus. Nutné je však splnit dvě podmínky: plně respektovat ruské zákony a rozhodnout musí prezident Vladimir Putin.

Ivanov vyloučil možnost propuštění Savčenkové v rámci minských mírových dohod, počítajících s osvobozením všech zajatců z konfliktu na východě Ukrajiny, protože Rusko podle Ivanova není v tomto konfliktu stranou.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v televizi TVC tvrdil, že „protiruskéá hysterie v Kyjevě nijak nepomáhá, ale silně komplikuje řešení problému“ se Savčenkovou. „Potichu se takové případy řeší daleko snadněji,“ dodal.

Nadija Savčenková (34)
Ukrajinská letkyně Savčenková byla v Rusku zatčena v červnu 2014 proto, že údajně nese podíl na smrti dvou ruských novinářů u východoukrajinského Luhanska, kam jako důstojnice ukrajinského letectva navedla palbu ukrajinských jednotek. V důsledku toho zahynuli 17. června 2014 ruští novináři Igor Korneljuk a Anton Vološin. Do Ruska se podle žaloby dostala jako uprchlice. Obžaloba navrhla trest 23 let vězení (hrozilo jí až 25 let) za údajnou vraždu a překročení hranic. Dnes jí soud poslal za mříže na 22 let.
Advokáti Savčenkové tvrdí, že separatisté zajali jejich klientku ještě dříve, než k neštěstí došlo, a pak ji předali ruským úřadům. Sama Savčenková se hájí, že jen plnila svou povinnost a v řadách dobrovolnickém praporu Ajdar bojovala za vlast na ukrajinském území a neuznává právo Ruska ji soudit.
Po svém zatčení byla převezena z vazební věznice ve Voroněži do Moskvy, kde se musela podrobit psychiatrickému vyšetření, proti čemuž protestovala. Soud ale dospěl k závěru, že opatření bylo v souladu se zákonem, a proto stížnost obhajoby zamítl. Soud poté několikrát prodloužil její vazbu a Savčenková byla zadržována v Lefortovské vazební věznici v Moskvě.
V prosinci 2014 se Savčenková pokusila vymoci si svobodu hladovkou, kterou však v březnu 2015 po varování lékařů přerušila. Další hladovky začala držet loni v prosinci a tento měsíc. O svém věznění napsala knihu nazvanou „Silné jméno Nadija“ (v ukrajinštině „nadija“ znamená také „naděje“), která byla vytištěna nákladem 10 tisíc výtisků.
V říjnu 2014, kdy byla již ve vězení, byla zvolena poslankyní kyjevského parlamentu za stranu Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové, která Savčenkovou demonstrativně zařadila na první místo kandidátky.
USA a Evropská unie vyzývají ruského prezidenta Vladimira Putina k osvobození Savčenkové a existuje také výzva poslanců Evropského parlamentu uvalit na Putina a další hodnostáře kvůli Savčenkové další sankce. Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka by Česko případné návrhy na tyto sankce podpořilo. V řadě měst nejen na Ukrajině se konalo už několik demonstrací za její propuštění.
Savčenková se narodila v Kyjevě 11. května 1981. Má sestru Viru, která se angažuje v boji za její osvobození. Podle výpovědí Viry Savčenkové Nadija vstoupila do armády již ve svých 16 letech, před výsadkářským výcvikem pracovala jako radistka. V letech 2004 až 2008 sloužila podle dostupných zdrojů jako jediná žena v ukrajinské misi v Iráku, v hodnosti nadporučíka byla členem výsadkových vojsk a střelcem na vrtulníku Mi-24.
Po návratu domů v roce 2008 se obrátila na ministerstvo obrany s žádostí, aby mohla nastoupit na prestižní Charkovskou leteckou univerzitu, kde mohli do té doby studovat jen muži. Ministr obrany jí studium povolil a Savčenková školu zdárně absolvovala.
V roce 2010 narukovala k 3. leteckému pluku ve městě Brody ve Lvovské oblasti. Poté vstoupila do dobrovolnické jednotky Ajdar, která bojuje proti proruským separatistům na východě Ukrajiny. Již dříve se stala veřejně známou osobou, když jako reprezentantka armády vystupovala v několika show a pořadech.