Porošenko rovněž vybízel EU k vyslání mírové mise na východ Ukrajiny, avšak unijní partneři nabídku podle agentury AFP okamžitě odmítli.“Počínání Moskvy na východní hranici podstatně komplikuje tento proces. Ale souhlasím s prezidentem (Donaldem) Tuskem, že tento problém by neměl být překážkou pro bezvízový režim,“ řekl Porošenko podle listu Ukrajinska pravda.
Zrušení unijních víz v nejbližší době by podle Porošenka významně podpořilo prozápadní orientaci Ukrajiny. „Ukrajinci jako Evropané mají právo na jednu z klíčových svobod, na které spočívá evropská integrace, svobodu pohybu a mezilidských kontaktů,“ zdůraznil.
Zájem o připojení k EU trvá
Ukrajinský prezident rovněž vybídl EU, aby potvrdila, že se Ukrajina může v budoucnu stát členskou zemí unie, samozřejmě pokud splní všechny podmínky. Ukrajina podle něj bude během pěti let schopna splnit podmínky pro podání přihlášky ke vstupu do EU.
„Máme ambiciózní plány a víru, a právě proto prohlašuji, že během pěti let musíme zajistit efektivní uplatnění asociační dohody a splnit podmínky, které jsou nezbytné, abychom podali přihlášku ke členství,“ řekl šéf státu podle agentury Unian. Současně zdůraznil, že evropská budoucnost země závisí především na samých Ukrajincích.
Doufáme v posílení klíčové role EU v mírovém procesu
„Doufáme v posílení klíčové role EU v mírovém procesu,“ uvedl Porošenko a připomněl, že Kyjev se obrátil na OSN a EU s žádostí o vyslání mírových jednotek. Avšak předseda Evropské rady Donald Tusk okamžitě uhasil Porošenkovy naděje. „Víme o ukrajinském očekávání, ale momentálně není možné vyslat vojenskou misi, tato otázka se v unii ještě ani neprojednávala,“ řekl na tiskové konferenci.
Unie je podle něj ochotna - „jakmile to bude možné“ - vyslat civilní experty, aby zhodnotili „humanitární situaci“ v oblasti konfliktu, který si od loňského dubna vyžádal více než 6100 životů. Situace zůstává napjatá, evropští pozorovatelé hlásí z okolí přístavu Mariupol nejtvrdší střety od vyhlášení příměří v polovině února.
Nynější kyjevský summit je první od uzavření asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Na pořadu má především reformy na Ukrajině, které podle kritiků dosud v praxi spíše váznou, podobně jako boj proti korupci. Jednání se účastní mimo jiné šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk. Předpokládá se, že evropská strana ukrajinským partnerům zdůrazní potřebu pokračovat v reformách.
Svět půjčí 40 miliard dolarů
Ukrajina se nyní snaží odvrátit hrozbu platební neschopnosti. Tamní ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a loňské anexe poloostrova Krym Ruskem. Během příštích čtyř let by měla Ukrajina získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících rovněž EU kolem 40 miliard dolarů (zhruba bilion korun).
Loni v září náměstkyně ministra zahraničí Lena Zerkalová označila za „realistický termín“, odkdy by EU mohla zrušit Ukrajincům vízovou povinnost, květen 2015, kdy se v Rize uskuteční summit EU s východními partnery. Upozornila, že nutnou podmínkou je, aby bez problémů fungovaly nejen nové pasy, ale také ochrana státních hranic a ukrajinská policie. Naopak válka na východě Ukrajiny prý rozhodnutí EU neovlivní, pokud Kyjev zajistí, že „ani jeden člověk z východu, který se dostal na ukrajinské území nelegálně, nebude moci získat ukrajinský pas a odjet bez víz do EU“.
Z východních partnerů unie jako první splnilo podmínky pro bezvízové cestování do schengenského prostoru Moldavsko, jehož občané od loňského května nepotřebují k cestám do EU kratším 90 dní žádná víza.
