Ukrajinská armáda se z fronty nestáhne. Povstalci si kladou nové podmínky

ukrajinští vojáci po vyhlášeném příměří

ukrajinští vojáci po vyhlášeném příměří Zdroj: ctk/AP

Pokračující boje na východě Ukrajiny ohrožují vyhlídky na klid zbraní a blokují plánované stažení bojové techniky z linie fronty. Navzdory ujišťování ukrajinské armády a povstaleckých velitelů o dodržování příměří dnes v Mariupolu zahynulo pět ukrajinských dobrovolníků, střelba z těžkých zbraní se ozývá z Debalceve a pod palbou se ocitlo i doněcké letiště.

Mluvčí donbaských povstaleckých vojsk Eduard Basurin ukrajinské jednotky obvinil, že za posledních 24 hodin porušily příměří sedmadvacetkrát. Nejsilnější incidenty prý vzbouřenci zaznamenali u Doněcka, Horlivky a Dokučajevska. Ukrajinci podle Basurina zahájili prudkou dělostřeleckou palbu na doněcké mezinárodní letiště, které v lednu po tvrdých několikaměsíčních bojích separatisté dobyli. Granáty na letiště prý dopadaly v době, kdy areál navštívila skupina 30 novinářů.

Při bojích u mariupolského předměstí Šyrokyne zahynulo dnes pět ukrajinských dobrovolníků a 22 dalších bylo zraněno. Ukrajinský armádní analytik Dmytro Tymčuk oznámil, že povstalci stahují jednotky k městu Horlivka, kam se prý přesouvají i obrněné útvary posílené ruskými vojáky.

Kritická je podle Tymčuka situace u Debalceve, kde povstalecké oddíly obklíčily několikatisícovou ukrajinskou posádku. Separatisté bez přestávky ostřelují armádní postavení, ale i civilní objekty, a pokoušejí se město dobýt. „Palba je občas silnější, než tomu bylo před vyhlášením příměří,“ tvrdí Tymčuk.

Čtěte o porušování příměří:

Separatisté navrhli, že v obklíčení otevřou „zelený koridor“, kterým by pět až šest tisíc ukrajinských vojáků mohlo obležené město opustit. To ale ukrajinská armáda odmítla. „Náš návrh je, že ukrajinští vojáci v Debalceve zůstanou naživu. Klademe si jen jednu podmínku: musí složit zbraně. Nestanou se z nich vězni. Složte zbraně a zmizte odsud,“ prohlásil mluvčí donbaských povstaleckých vojsk Eduard Basurin.

Podle mluvčího ukrajinské armády ale vojáci město neopustí. „Existují minské dohody a podle nich je Debalceve naše. Neodejdeme,“ uvedl mluvčí Vladyslav Selezňov.

Ukrajinská armáda oznámila, že kvůli pokračujícím bojům zatím nehodlá stahovat z fronty těžkou vojenskou techniku, jak to oběma bojujícím stranám ukládají minské dohody. Začít s odsunem těžkých zbraní mají signatáři minských ujednání den po příměří vyhlášeném v noci ze soboty na neděli. Vyvést těžkou výzbroj z fronty nehodlají ani separatisté. „Technika bude stažena, budou-li se dodržovat minské dohody. Tato podmínka dosud nebyla splněna,“ řekl novinářům Basurin.

Obklíčené Debalceve (červenou barvou je označené území separatistů)Obklíčené Debalceve (červenou barvou je označené území separatistů)|Liveuamap.comObklíčené Debalceve (červenou barvou je označené území separatistů

Povstalci zároveň ohlásili nové podmínky pro klid zbraní, které jdou za rámec minských mírových dohod z minulého týdne. Separatisté žádají ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti separatistickým oddílům vedou vládní jednotky. „Jakékoli sklouzávání Kyjeva směrem k NATO nebo k jinému protiruskému vojenskému svazku je pro nás nepřijatelné,“ uvedli vzbouřenci v prohlášení.

O vstup do NATO, který ukrajinská ústava do loňského převratu zakazovala, nynější kyjevské vedení aktivně usiluje. Loni v prosinci prezident Petro Porošenko podpisem stvrdil nový zákon o zrušení neutrality. Předpokládá se, že případné členství v alianci bude podléhat schválení v referendu, k němuž by podle odhadu kyjevských politiků mohlo dojít za šest let.

Řada členských zemí Severoatlantické aliance ale s novým rozšířením na východ nesouhlasí. Proti se staví zejména Německo a Francie.

Nejistý úspěch

Podle německé kancléřky Angely Merkelové je situace na východě Ukrajiny dál křehká a cesta k úplnému míru bude mimořádně obtížná. „Bylo vždycky jasné, že mnoho práce ještě zbývá. Vždycky jsem říkala, že neexistují záruky úspěchu našeho úsilí. Cesta bude mimořádně těžká,“ konstatovala kancléřka.

Za vážnou překážku míru Moskva označila rozšíření protiruských sankcí, které ohlásil Brusel. EU ve svém věstníku publikovala 19 nových jmen lidí a devíti organizací se zmrazeným evropským majetkem a zakázanými cestami do unie. Sankce vůči těm, kdo porušují ukrajinskou územní celistvost, se tak po dnešku týkají 151 osob a 37 organizací. Rusko v reakci pohrozilo, že krok Bruselu neponechá bez odpovědi.

Putinův triumf, evropský debakl