Ukrajinská armáda vyklidila Debalceve. Politici se přou, kdo porušil mír

Ústup ukrajinských sil

Ústup ukrajinských sil Zdroj: ctk

Obklíčené jednotky ukrajinské armády dnes vyklidily strategicky důležitou železniční křižovatku Debalceve a po lednovém ústupu z doněckého letiště utrpěly druhou těžkou porážku v boji o separatistický Donbas. Podle odhadu povstalců vládní vojsko ztratilo v Debalceve dva až tři tisíce vojáků, stovky dalších se prý vzdaly nebo upadly do zajetí. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf NATO vývoj v Debalceve považují za porušení příměří ze strany proruských povstalců.

Rozkaz vyklidit Debalceve dostaly ukrajinské jednotky od prezidenta Petra Porošenka. Vojáci k ústupu použili silnici do 50 kilometrů vzdáleného města Artemivska. Porošenko pak odletěl na východ Ukrajiny, aby ustupující vojska podpořil a velitelům předal vysoká vyznamenání.

Podle ukrajinského televizního kanálu 112 Porošenko před odletem do „zóny protiteroristické operace“ prohlásil, že čtyři pětiny vojáků už z města ustoupily. Vojáci podle prezidenta opustili město s veškerou výzbrojí. „Ukázali tak světu, že žádný debalcevský kotel, o kterém hovoří povstalci, neexistoval,“ citovala televize hlavu státu. Kyjev povstalce z východu nazývá teroristy.

Porošenko: debalcevská operace byla ze strany armády příkladem účinného vojenského velení

Podle prezidenta byla debalcevská operace ze strany armády příkladem účinného vojenského velení. Armáda podle něj „dala povstalcům do zubů,“ když se pokoušeli Debalceve obklíčit.

Vedení samozvané Doněcké lidové republiky odhaduje počet ukrajinských vojáků zabitých v Debalceve na dva až tři tisíce. „Předpokládali jsme, že v obklíčení je deset tisíc mužů, až tři tisíce z nich přišly o život,“ řekl novinářům náměstek doněckého „ministra obrany“ Eduard Basurin.

Ukrajinský zpravodajský server Ostrov oznámil, že rozhodnutí o ústupu z Debalceve padlo v sídle hlavy státu v úterý večer. „Ano, stahujeme vojáky z (debalcevské) kapsy a žádáme spojence o zbraně,“ řekl serveru zdroj z prezidentské kanceláře. „Vzhledem k tomu, že Rusko porušilo minské dohody, byla přijata vojenskopolitická rozhodnutí, která vejdou brzy ve známost,“ řekl zdroj ukrajinského serveru.

Posily nedorazily

Odchod ukrajinských vojáků proběhl v bojových podmínkách, silnici z Debalceve do Artemivska povstalci ostřelovali z okolních výšin, uvedla agentura Unian. Reportér agentury AP viděl na silnici z Debalceve desítky ustupujících ukrajinských vojáků, zjevně rozhořčených, že do obleženého města nedorazily posily. Vyčerpaní bojovníci cestovali na nákladních automobilech, jiní, zranění a pokrytí prachem, odcházeli z obklíčení pěšky.

I ukrajinští novináři informovali o stovkách vojáků, kterým se podařilo proniknout z obklíčení a kteří pod záštitou Červeného kříže zamířili do bezpečí. „Za sebou podle rozkazů zničili všechno, co zničit měli,“ napsala agentura Unian. Ve městě ale zůstává mnoho mrtvých a raněných, co se s nimi stane, nikdo neví.

„Kozáci chtějí ukrajinské zajatce vraždit po jednom, dokud nebudou na kolenou prosit za odpuštění,“ napsala agentura. Podle povstaleckých zdrojů se v Debalceve ukrajinští vojáci i se svou výzbrojí vzdávají po stovkách.

Město Debalceve tak stihl osud Ilovajska a doněckého letiště, dvou míst, kde ukrajinská armáda utrpěla loni v srpnu a letos v lednu těžkou porážku. Masakr vojáků v Ilovajsku, kde separatisté obklíčili a zabili stovku ukrajinských vojáků, stál loni místo tehdejšího ministra obrany Valerije Heleteje. Doněcké letiště se pro vzbouřence stalo symbolem úspěšného boje ze „Nové Rusko“.

Ukrajinská vojska padla kvůli špatného velení

Porážka ukrajinských vojsk v Debalceve vyvolala tvrdou kritiku, která zaznívá na adresu kyjevského vojenského velení na sociálních sítích i na ukrajinských zpravodajských serverech. Navzdory prohlášení prezidenta Petra Porošenka o „organizovaném a plánovitém“ stažení jednotek je debalcevský ústup podle ukrajinské opozice a velitelů dobrovolnických praporů projevem chyb armádního velení.

„Měli jsme dost sil i bojových prostředků,“ komentoval ústup velitel domobraneckého praporu Donbas Semjon Semjončenko. „Problémem je velení a koordinace, jsou na té nejhorší možné úrovni,“ dodal.

Podle tvrzení ustupujících vojáků nedostávaly oddíly na bojové linii dostatek posil, chaotický byl prý i ústup. Mnozí vojáci museli údajně frontu opustit pěšky, jiní ani nevěděli, zda jde o vyklizení pozic nebo pravidelnou rotaci. „Řekli nám jen, že musíme odejít, protože naše jednotka má velké ztráty,“ řekl novinářům voják, který se představil jako Mykola.

Podle analytika Vadyma Denysenka dobytím Debalceve válka neskončí, útoky se podle něj soustředí na sever Luhanské a na jih Doněcké oblasti

Ukrajinský generální štáb podle agentury Unian obvinil z neúspěšné obrany Debalceve dobrovolnický prapor Krivbas z Dněpropetrovska, který prý o své vůli opustil linii fronty. „Ani slovo o tom, že neexistovalo velitelské spojení, že nepřicházely posily, technika, dělostřelectvo, že jsme museli mlčky sledovat umírání raněných, které nikdo neevakuoval, že velitel sektoru obrany beze stopy zmizel,“ kritizoval stanovisko generálního štábu velitel praporu Mykola Kolesnyk.

Podle mínění ukrajinských analytiků se obsazením Debalceve útočné úmysly separatistů nevyčerpaly. Nejistota panuje jen ohledně směru příštího útoku. Podle analytika Vadyma Denysenka dobytím Debalceve válka neskončí, útoky se podle něj soustředí na sever Luhanské a na jih Doněcké oblasti.

Příštím terčem separatistů a vojáků ruské armády bude podle Denysenka takzvaná Bachmutka, komunikace vedoucí z povstaleckého Luhanska na severozápad směrem k Severodoněcku a Rubižnému. „Je to přímá cesta do Charkova,“ řekl Denysenko kyjevské televizi Espreso.

Další možností je tažení na přístav Mariupol, od jehož předměstí dělí nyní povstalecké oddíly 15 až 20 kilometrů. Dobytím Mariupolu by se separatistům a hlavně Moskvě otevřela cesta podél azovského pobřeží přímo na anektovaný Krym, shodují se ukrajinští politologové.

Evropští politici hrozí dalšími sankcemi

Pro východní Ukrajinu neexistuje jiná možnost řešení, než příměří, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Z jeho prohlášení vyplynulo, že za nezdar příměří v Debalceve je podle Ruska odpovědná ukrajinská armáda, která se pokusila prorazit povstalecké obklíčení. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf NATO naopak vývoj v Debalceve považují za porušení příměří ze strany proruských povstalců.

Podle Lavrova se klid zbraní dojednaný mezi ukrajinskou armádou a separatisty po téměř celé linii fronty dodržuje, výjimkou je právě Debalceve.

Ruský ministr zahraničí Sergej LavrovRuský ministr zahraničí Sergej Lavrov|ctkRuský ministr zahraničí Sergej Lavrov

„Příměří se dodržuje prakticky po celé frontové linii a v některých oblastech je patrné odhodlání odsunout těžké zbraně, alespoň povstalci to veřejně oznámili,“ konstatoval ruský ministr.

„K zastavení palby musí dojít všude, i v takzvaném debalcevském kotli. Jsme pro to, aby se všechna ustanovení minských dohod, včetně zahájení politického procesu, začala bezodkladně plnit,“ řekl ruský ministr. Zároveň obvinil ukrajinskou stranu, že se rozhodla „místo jednání prorazit obklíčení v debalcevském kotli“.

Federica Mogheriniová: Separatisté musejí zastavit veškeré bojové akce. Rusko a separatisté musejí okamžitě a úplně dodržovat závazky dojednané v Minsku v souladu s úterní rezolucí Rady bezpečnosti OSN

Rusko podle Lavrova „sdílí znepokojení nad situací v Debalceve a vyzývá k zastavení pokusů o změnu situace, jaká byla k 15. únoru“. V neděli už byla ukrajinská vojska podle tvrzení vzbouřenců v Debalceve v obklíčení a bránila se ostřelování města z okolních kopců, které obsadily povstalecké oddíly.

Moskva očekává, že zvítězí zdravý rozum a prvořadým se stane zájem o záchranu životů těch, kdo se ocitli v obklíčení, dodal šéf ruské diplomacie.

Postup vzbouřenců u Debalceve odsoudila německá vláda, která ho označila za „masivní porušení“ příměří dojednaného minulý čtvrtek v Minsku. „Je to vážný útok na (minské) dohody a na mírové naděje pro východní Ukrajinu,“ prohlásil v Berlíně vládní mluvčí Steffen Seibert. Dotazu, zda jsou minské dohody mrtvé, se vyhnul. „Upřímně řečeno, na tuto otázku dnes nedokážu odpovědět jasným ano ani jasným ne,“ řekl Seibert.

I pro ministryni zahraničí Evropské unie Federiku Mogheriniovou jsou bojové operace v Debalceve jasným porušením příměří ze strany povstalců. „Separatisté musejí zastavit veškeré bojové akce. Rusko a separatisté musejí okamžitě a úplně dodržovat závazky dojednané v Minsku v souladu s úterní rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Musejí respektovat příměří a stáhnout těžké zbraně,“ prohlásila Mogheriniová.

Philip Hammond: Dnes ráno jsem se doslechl, že prezident (Vladimir) Putin vyzval ukrajinské síly v Debalceve, aby se vzdaly. To rozhodně neodpovídá duchu dohod z minulého týdne. Rusko odhalilo své skutečné záměry

EU je podle ní připravena podniknout „příslušné kroky,“ pokud boje neustanou. Podle názoru diplomatů, na které se odvolává agentura Reuters, tak Mogheriniová pohrozila novými protiruskými sankcemi.

Pokud ukrajinské příměří selže, měla by Evropa reagovat prodloužením protiruských sankcí. Na tiskové konferenci v Lisabonu to řekl britský ministr zahraničí Philip Hammond. „Dnes ráno jsem se doslechl, že prezident (Vladimir) Putin vyzval ukrajinské síly v Debalceve, aby se vzdaly. To rozhodně neodpovídá duchu dohod z minulého týdne. Rusko odhalilo své skutečné záměry,“ řekl Hammond.

„Pokud příměří selže nebo pokud se přesvědčíme o nečestných záměrech Ruska, měli bychom především vydat jasné prohlášení o prodloužení existujících sankcí, které vyprší v červenci. Prodlouženy by měly být do konce roku,“ uvedl britský ministr.

Průchod svému rozhořčení dal v lotyšské Rize i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Na konferenci ministrů obrany Evropské unie řekl, že situací v Debalceve je „hluboce znepokojen“. Neochota separatistů respektovat příměří podle něj ohrožuje minské mírové dohody.

„Vyzývám Rusko, aby skoncovalo s podporou separatistů a stáhlo své jednotky a zbraně z východu Ukrajiny v souladu s minskou dohodou,“ řekl Stoltenberg.

Na východě Ukrajiny se bojuje již přes deset měsíců
6. dubna 2014 - V potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přerostly demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny. Následující den separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku.
13. dubna - Kyjev zahájil na východní Ukrajině „rozsáhlou protiteroristickou operaci“ na obranu před ruskou agresí.
26. - 27. května 2014 - Takzvaná první bitva o doněcké letiště si vyžádala mezi separatisty až padesát mrtvých. Terminál i ranveje se dostaly pod kontrolu ukrajinských vojáků.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, hlavní bašty povstalců a symbolu jejich boje.
17. července - V oblasti kontrolované separatisty se zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; většina z obětí byli Nizozemci; ukrajinská armáda a proruští povstalci se vzájemně obviňují ze sestřelení stroje.
25. srpna - Povstalci zahájili protiofenzivu.
28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků.
2. září - Po třech týdnech tvrdých bojů se dostalo pod kontrolu povstalců strategické město Ilovajsk. V bojích o toto město zahynuly tři stovky ukrajinských vojáků, další byli zajati. Kvůli bitvě odstoupil ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej.
5. září - Na východní Ukrajině začalo od 17:00 SELČ platit příměří, na kterém se o několik hodin dříve v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů. Příměří bylo od počátku porušováno.
9. prosince - Na východě Ukrajiny začalo platit jednodenní příměří, k němuž se 4. prosince zavázaly obě bojující strany.
2015
13. ledna - Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyhlásil již čtvrtou mobilizaci. Stalo se tak krátce po krvavém incidentu, při němž při raketovém útoku na linkový autobus jižně od Doněcku zahynulo 13 lidí.
19. ledna - Pod palbou separatistů se ocitlo Debalcevek. Obklíčené město, v němž sídlí asi pětitisícová ukrajinská posádka, je strategickým dopravním uzlem ma trase Doněck-Luhansk, který zůstával mezi oblastmi ovládanými povstalci v rukou ukrajinské armády.
22. ledna - Po třech měsících takzvané druhé bitvy o doněcké letiště ukrajinská armáda vzdala obranu toho objektu.
24. ledna - Povstalci zahájili ofenzivu na jihoukrajinský Mariupol, který se stal místem bojů již několikrát v minulosti.
2. února - Doněčtí povstalci vyhlásili všeobecnou mobilizaci; povoláno do zbraně mělo být až 100.000 lidí.
11.-12. února - V Minsku se nejvyšší představitelé Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa Vladimir Putin, Petro Porošenko, François Hollande a Angela Merkelová dohodli na příměří na východě Ukrajiny od 15. února 00:00 místního času (sobota 14. února 23:00 SEČ). Boje ale i po tomto termínu pokračovaly.
18. února - Ukrajinské jednotky dostaly rozkaz vyklidit obklíčené Debalceve.