Dopady ruské agrese na ukrajinskou ekonomiku mohou být dlouhodobé. Odborníci varují, že nemalá část uprchlíků se nemusí ani po válce vrátit, na což může země doplatit několika procenty hrubého domácího produktu. Ostatně už před invazí se Ukrajina potýkala s nízkou porodností, kterou mohou dále zhoršit útěky žen. Nedostatek pracovníků sužuje i Rusko. To chce dostat zpět lidi, kteří prchli před Putinovým režimem a mobilizací.
V červenci žilo v zahraničí 6,2 milionu ukrajinských uprchlíků, většina po Evropě. Více než dvě třetiny z nich podle Bloombergu byly ženy. Neschopnost přesvědčit Ukrajinky v produktivním věku k návratu přitom může zemi podle nejhoršího scénáře stát desetinu HDP z předválečného roku, tedy zhruba dvacet miliard dolarů ročně, podotýká agentura.
V zahraniční mohou zůstat i miliony Ukrajinců
K mírně příznivějším závěrům došel ukrajinský think-tank Středisko pro ekonomickou strategii, podle něhož může za hranicemi natrvalo zůstat 900 tisíc až 2,7 milionu ukrajinských uprchlíků, což povede ke ztrátě 2,6 až 7,7 procenta HDP. Odhad vychází z průzkumu mezi Ukrajinci, kteří našli útočiště v evropských zemích.
Jen v Německu chce podle šetření institutu Infas zůstat delší dobu 44 procent ze zhruba milionu ukrajinských válečných běženců. Jazyk hostitelské země se podle Deutsche Welle učí tři čtvrtiny příchozích, takže poměr usedlíků může v případě prodlužování bojů ještě růst.
Z Česka se podle průzkumu Agentury EU pro základní práva plánuje vrátit na Ukrajinu 37 procent lidí. Zhruba stejný podíl chce zůstat nebo setrvat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu. Pětina ještě neví.
„Jenom lidé tvoří HDP. Obávám se, že z Ukrajiny odchází mnoho inteligentních, mladých lidí, zejména žen,“ řekl Bloombergu Oleh Horochovskyj, šéf Monobank, ukrajinského poskytovatele mobilních bankovních služeb. „Musíme se je nějak pokusit dostat na Ukrajinu, protože už vidíme, že čím déle jsou v zahraničí, tím méně se chtějí vrátit,“ citovala agentura Reuters šéfa přední ukrajinské farmaceutické společnosti Farmak se třemi tisícovkami zaměstnanců Volodymyra Kosťuka.
Vláda v Kyjevě si rizika dobře uvědomuje. „Pro mě bude vítězství, když se ukrajinské rodiny spojí na Ukrajině, ne v zahraničí,“ prohlásila náměstkyně ministryně hospodářství Tetjana Berežná. „Nejdůležitějším úkolem pro ukrajinskou vládu je udělat vše pro to, aby se ženy s dětmi vrátily ke svým manželům a rodiny se spojily na Ukrajině,“ dodala.
Firmy čelí nedostatku pracovní síly a chabé poptávce
Z průzkumu mezi pětistovkou ukrajinských podniků, který uskutečnil think-tank Ústav pro hospodářský výzkum a politická studia, vyplývá, že nedostatek zaměstnanců považuje za klíčový problém třetina firem. Částečně je to dáno odlivem pracovníků do ozbrojených sil. Společnostem ale chybějí především vysokoškoláci. Studie přitom ukazují, že zhruba dvě třetiny uprchlic mají toto vzdělání.
Mladým absolventům, kteří zůstávají doma, ale studovali během pandemie a války, podle odborníků často schází praxe. Ministerstvo hospodářství v Kyjevě přitom nedávno uvedlo, že k poválečné obnově bude během příští dekády potřebovat přilákat na trh práce 4,5 milionu lidí.
Nedostatek pracovní síly je však jen jedním z problémů spojených s odchody ze země. Podnikatelé si rovněž stěžují, že odliv lidí vede k poklesu spotřebitelské poptávky. Obchodníci podotýkají, že ženy většinou rozhodují o běžných nákupech pro domácnost, takže pociťují jejich nepřítomnost.
Ukrajinu sužují demografické problémy
Už před válkou měla země jednu z nejnižších měr porodnosti v Evropě, na ženu připadalo průměrně 1,2 dítěte. Demografka Ella Libanovová z Národní akademie věd odhaduje, že během bojů klesla porodnost na 0,7.
Do budoucna mohou demografické statistiky negativně ovlivnit válečné oběti, chudoba, ale také to, že muži po válce zamíří za ženami do zahraničí. Vyhlídky pro Kyjev kalí i statistiky Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle nichž po válce v Bosně trvalo téměř deset let, než se do země vrátila polovina uprchlíků.
S nedostatkem pracovní síly se v důsledku vpádu na Ukrajinu vážně potýká i Rusko. Kvůli nespokojenosti s politikou Kremlu, mobilizaci a útěkům před ní chybějí stovky tisíc mužů. Odhady se liší, má se však za to, že zemi od počátku invaze opustilo 700 tisíc až 1,5 milionu lidí. Také tento exodus se týkal převážně mladých a vzdělaných Rusů, což může způsobit dlouhodobé potíže.
Část politiků volá po trestech pro emigranty
Úřady a politici apelují na uprchlíky, aby se vrátili domů. „Naši občané, kteří zůstávají v západních zemích, musejí přemýšlet o tom, kam šli, co našli a co je čeká,“ napsal předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin na Telegram. „Vzhledem k tomu, co se děje, je správné začít být konečně racionální. Dnes ještě existuje příležitost k návratu, ale zítra už kvůli hysterii v západní Evropě může být pozdě,“ varoval krajany.
Ruská média přitom zveřejňují odstrašující příběhy navrátilců, kteří na Západě údajně čelili rusofobii. Skutečné pobídky k návratu, které by dokázaly mladé Rusy oslovit, však pokulhávají za propagandou, podotkly The Moscow Times. Neuskutečnil se ani loni plánovaný program pro zpětnou relokaci IT pracovníků. Do toho zaznívají hlasy volající po přísných trestech pro emigranty, a to i pro ty, kteří se dobrovolně vrátí.
Nezávislá novinářka Jevgenija Baltatarová to vysvětluje tím, že část politiků se tak snaží zalíbit Putinovi. „Ve vládě je ale také liberálnější blok, který chápe, že ztráta velkého počtu vzdělaných, ambiciózních lidí znamená ekonomické ztráty. Proto se rétorika úřadů liší od uvěznění emigrantů až po výzvy k jejich návratu,“ uvedla pro zmíněný web.
Část Rusů se však skutečně vrací ze Západu domů, podle odborníků jsou to především uprchlíci před mobilizací. „Hlavním důvodem, proč se vracejí, je nedostatek zaměstnání a peněz. Většinou odešli spontánně a v panice. Lidé bez finančního polštáře se museli vrátit,“ sdělila The Moscow Times socioložka Ljubov Borusjaková.
