V Rusku nemá kvůli mobilizaci a útěkům kdo pracovat. Chybí přes půl milionu mužů

Stovky tisíc ruských mužů skončily kvůli mobilizaci v armádě a chybějí na trhu práce.

Stovky tisíc ruských mužů skončily kvůli mobilizaci v armádě a chybějí na trhu práce. Zdroj: Profimedia

Stovky tisíc ruských mužů skončily kvůli mobilizaci v armádě a chybějí na trhu práce.
Stovky tisíc ruských mužů skončily kvůli mobilizaci v armádě a chybějí na trhu práce.
Rusko částečně spoléhá na pracovní migranty ze střední Asie, snaží se je dostat i na okupovaná území.
4
Fotogalerie

Rusko se v poslední době chlubí rekordně nízkou nezaměstnaností, kterou vydává za důkaz odolnosti ekonomiky vůči západním sankcím. Skutečnou příčinou je však nedostatek pracovní síly, především mužské. V důsledku mobilizace a útěků před ní chybějí zemi stovky tisíc mužů. Problémy má zejména strojírenství, stavebnictví a maloobchod. Firmy se o pracovníky přetahují zvyšováním platů.

Míra nezaměstnanosti v Rusku loni klesala a v současnosti je na rekordním minimu. „Dokonce i před pandemií činila 4,7 procenta a nejnovější údaje o trhu práce ukazují, že nyní dosahuje 3,6 procenta,“ pochlubil se tento měsíc prezident Vladimir Putin. Nezmínil však, že odborníci v zemi z tohoto ukazatele velkou radost nemají, protože jej spojují s odlivem pracovní síly do armády a mozků do zahraničí. Průmysl tak podle Gajdarova ústavu pro hospodářskou politiku čelí největší personální krizi od roku 1993.

Produktivní ruské populace ubývá

Počty chybějících mužů se podle různých zdrojů liší. Částečná mobilizace se oficiálně týkala 300 tisíc lidí. Federální statistiky naznačují, že v armádě loni přibylo 400 tisíc osob, podle Bloombergu by to po započtení náborů soukromých skupin typu wagnerovců mohlo být více než půl milionu. Lidé obeznámení s plány Kremlu navíc uvádějí, že letos vláda shání dalších čtyři sta tisíc rekrutů, kteří by bojovali na Ukrajině, dodává americká agentura.

K tomu je třeba přičíst útěky před mobilizací a Putinovou agresivní politikou. Podle konzervativních údajů tak na pracovním trhu chybí 600 tisíc mužů, tedy dvě procenta mužské populace ve věku 20 až 49 let, uvádí web The Bell zaměřený na ruské dění. To přispívá k celkovým demografickým potížím, které naznačují, že ruská populace v produktivním věku se během desetiletí smrskne o 6,5 procenta.

Země by přitom potřebovala nahradit domácí výrobou produkty, o které přichází v důsledku západních sankcí. Centrální banka však už varovala, že schopnost rozšířit produkci je omezená podmínkami na trhu práce. „Nízká nezaměstnanost v kombinaci s nedostatkem personálu brzdí procesy strukturální transformace ekonomiky,“ podotkla podle Bloombergu Natalia Daninová z ruské personální agentury HeadHunter.

Většina firem loni přidávala

S potížemi s nedostatkem pracovníků se podle centrální banky potýká až polovina firem. Některé se snaží nalákat ženy na pozice, které dříve obsazovali spíše muži, což platí třeba v dopravě. Na Sibiři někteří zaměstnavatelé nabízejí dočasné smlouvy buď nezletilým ve věku 16 až 18 let, či naopak seniorům. Společnosti soutěží o pracovníky zvyšováním platů, loni je zvedly čtyři pětiny podniků a mnoho jich v tom zřejmě bude pokračovat.

„Vzhledem k rostoucímu nedostatku personálu rostou mzdové náklady společností,“ uvedla na konci loňského roku guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. „Je to patrné u firem působících v průmyslu, dopravě, logistice a stavebnictví. Pokud mzdy rostou tempem vyšším než produktivita práce, může to vést k dalšímu růstu cen prostřednictvím nákladů podniků,“ podotkla.

Odliv mozků zůstává velkou výzvou pro IT sektor, země se proto tento měsíc rozhodla zjednodušit byrokratické požadavky na zahraniční IT experty, aby mohli žít a pracovat v Rusku i s rodinnými příslušníky. Podle odhadů odešlo od začátku války sto tisíc pracovníků tohoto oboru, řada jich však patrně dál pracuje pro ruské společnosti ze zahraničí.

Rusko se už dříve snažilo zaplňovat i méně lukrativní místa pracovními migranty zejména ze střední Asie. Loni byl jejich pohyb v důsledku politické nestability chaotický. Nejprve se jich řada vracela domů, nakonec se však trend otočil a podle oficiálních statistik počet příchozích zhruba o třetinu převýšil předloňský počet. Lidskoprávní organizace přitom varují, že tito lidé se často stávají terčem náborových aktivit armády.

Rusko láká migranty na okupovaná území

Země má navíc další ožehavý problém. Snaží se nalákat lidi, aby šli pracovat na formálně anektovaná území, tedy do válečné zóny. I k tomu často slouží lidé středoasijského původu. „Řekli mi, že někdy byli ostřelováni a někdo byl zabit. Lidé dělají takovou práci, protože jsou v zoufalé situaci. Někteří mají dluhy,“ vylíčil Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda Kyrgyz Urmat, který se o práci v okupované části Ukrajiny radil s krajany.

Nakonec podepsal smlouvu na 120 dolarů denně za sběr mrtvých ruských vojáků. Další migranti kopou zákopy a řada jich na okupovaných územích pracuje ve stavebnictví, například ve zničeném Mariupolu. Za tyto práce údajně berou 2000 až 3300 dolarů měsíčně, což je mnohem více, než by si vydělali v Rusku. Ženy pracují ve vojenských nemocnicích a polních kuchyních, ale také v obsazených ukrajinských továrnách.

Západ byl loni nemile překvapen tím, že sankce mají na agresora jen omezený hospodářský dopad. Nyní však přibývají náznaky, že se ruská ekonomika dostává do vleklých potíží. Příjmy z těžebního sektoru se v únoru meziročně propadly téměř o polovinu.

Náklady na válku přitom rostou. Rusko před zraky veřejnosti schovává bezprecedentní jednu třetinu svých rozpočtových výdajů, uvedl tento týden Bloomberg. Podle odborníků tato tajná rozpočtová kapitola patrně zahrnuje náklady na anektovaná území. O polovinu meziročně vzrostl také oficiální rozpočet na obranu, naproti tomu výdaje na sociální politiku klesají.

Odborníci navíc uvádějí, že intenzivní válečná výroba, která produkuje zbraně, munici, uniformy a armádní vybavení, skutečné problémy částečně maskuje. „To není skutečný produktivní růst. To ekonomiku nerozvíjí,“ citoval The Wall Street Journal někdejší poradkyni centrální banky Alexandru Prokopenkovou, která zemi opustila po začátku invaze.