Ukrajinská vláda odstoupila, zemi zřejmě čekají předčasné volby

Premiér ukrajiny Arsenij Jaceňuk

Premiér ukrajiny Arsenij Jaceňuk Zdroj: ctk/AP

ČTK
Ukrajinská vláda odstoupila, uvedl to premiér Arsenij Jaceňuk v souvislosti s rozpadem většinové vládní koalice v parlamentu, což podle médií otvírá cestu k předčasným parlamentním volbám. Ukrajinské strany UDAR a Svoboda totiž opustily vládnoucí parlamentní koalici. Podle médií šlo o první krok k vypsání mimořádných parlamentních voleb, které by se měly konat letos v říjnu.

Na ukončení podpory vlády se dohodla i skupina nezařazených poslanců. Nový prezident Petro Porošenko uvítal tento krok otvírající cestu k předčasným volbám a úplné přeměně vedení státu, což odpovídá i náladám voličů.

„Není-li nová koalice a ta stávající se rozpadla, pak jsou vláda a premiér povinni odstoupit. Ohlašuji demisi v souvislosti s rozpadem koalice a zablokováním vládních návrhů,“ řekl Jaceňuk v parlamentu podle webu listu Ukrajinska pravda. Současně se zapřisáhl, že se „za žádných okolností“ nepokusí vytvořit novou vládní koalici své strany Vlast s promoskevskými komunisty a Stranou regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče.

Varoval však, že rozpad koalice bude mít následky v podobě neprůchodnosti návrhů potřebných zákonů parlamentem. To může Kyjev připravit o možnost nakupovat zbraně či palivo pro armádu, anebo naplnit podzemní zásobníky zemním plynem.

Vyloučení komunistů

„Proces rozpuštění sněmovny a uspořádání mimořádných parlamentních voleb byl zahájen,“ citovala žaké ukrajinská média z projevu Kovalčuka, šéfa parlamentní frakce strany UDAR. Jeho slova odsoudil poslanec Serhij Sobolev ze strany Vlast, třetího člena vládní koalice. Rozhodnutí o rozpadu koalice označil za neodpovědný manévr, který může poškodit úsilí vlády o likvidaci proruského povstání na východě země.

„Myslíme si, že za nynější situace nesmí pracovat parlament, který kryje státní zločince a moskevské agenty, lidi pracující pro Kreml,“ řekl Ťahnybok ukrajinskému vysílání BBC.

Ještě dříve byli ze sněmovny vyloučeni komunističtí poslanci, podezíraní z kolaborace s Moskvou a z podpory proruských separatistů. „Doufám, že už nikdy více komunisté v parlamentu nebudou,“ prohlásil předseda sněmovny Oleksandr Turčynov, zatímco další poslanci tleskali a volali „Sláva Ukrajině!“.

Součástí koalice, která se dostala k moci po únorovém převratu a pádu prezidenta Viktora Janukovyče, bylo kromě stran UDAR, Vlast a Svoboda ještě několik menších poslaneckých skupin a poměrně velký počet nezařazených poslanců. Část z nich po změně režimu přeběhla z dříve vládní Janukovyčovy Strany regionů. Koalice čítala celkem 250 poslanců.

Podle ukrajinské ústavy by při absenci vládní většiny nejméně 226 ze 450 poslanců mělo být do měsíce rozhodnuto o vyhlášení mimořádných voleb. Prezident Porošenko již dříve oznámil, že by se měly konat koncem října.

Ohlašuji demisi v souvislosti s rozpadem koalice a zablokováním vládních návrhů, řekl Jaceňuk


Šéf státu v průběhu čtvrtka podle agentury Interfax také nabádal, že odchod poslanců z vládní koalice by neměl činnost parlamentu ochromit. Kupříkladu kvůli financování armády je nezbytné schválit změny ve státním rozpočtu, jakož i další normy, na nichž závisí spolupráce se zahraničními věřiteli.

Ukrajinský parlament byl od únorového převratu terčem časté kritiky za to, že část jeho zastupitelů v minulosti aktivně podporovala Janukovyčův režim. Ten je dnes označován za zločinný. Strana Vlast, hlavní část vládní koalice, navrhovala prosadit v jednokomorové sněmovně ještě do voleb řadu reformních zákonů nezbytných pro řešení úkolů přechodného období.

„Nechápu, proč nemohli počkat ještě čtyři či pět hodin, než parlament tyto zákony schválí,“ řekl Turčynov, který je předákem strany Vlast.

Možné důsledky Jaceňukovy demise

Jaceňukova demise by podle agentury Reuters mohla nadělat problémy v centru ukrajinského rozhodování v okamžiku, kdy se Kyjev potýká s financováním války s proruskými povstalci na východě země a s následky pádu malajsijského civilního letadla s 298 oběťmi na životech.

Obvykle umírněně se chovající Jaceňuk po neschválení vládních návrhů rozhořčeně vyčetl poslancům a politikům, že kvůli jejich postoji hrozí ztráta srdcí a myslí tisíců lidí, kteří po měsíce na kyjevském Majdanu demonstrovaly na podporu připojení k Evropě a proti promoskevskému režimu, i milionů lidí, kteří se nadchli pro prozápadní revoluci. „Historie nám to neodpustí,“ řekl parlamentu. Připomněl také osud stovky demonstrantů, kteří během kyjevských protestů zahynuli, hlavně kulkami odstřelovačů.

Analytici předpokládají, že Jaceňuk, který byl až dosud v centru jednání s Evropskou unií a Spojenými státy, nemůže jen tak prostě okamžitě odejít, ale měl by povinnosti předsedy vlády zastávat až do vytvoření nového kabinetu.

Hlavní události na Ukrajině od vypuknutí krize loni na podzim
2013
21. listopadu Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU. Předseda tehdejší vlády Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.
22. listopadu V Kyjevě vypukly protivládní demonstrace, které se rozšířily i do dalších měst a postupně si vyžádaly desítky obětí na životech.
29. listopadu Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsal asociační dohodu s EU.
2014
21. února Prezident Janukovyč a opoziční předáci Arsenij Jaceňuk, Vitalij Kličko a Oleh Ťahnybok podepsali dohodu o ukončení krize.
22. února Poslanci sesadili prezidenta Janukovyče a na 25. května vyhlásili prezidentské volby. Janukovyč uprchl, jeho úřad dočasně převzal předseda parlamentu Oleksandr Turčynov.
26. února Vůdci ukrajinského protivládního hnutí navrhli na post premiéra opozičního politika Arsenije Jaceňuka.
27. února Parlament schválil koaliční vládu, na níž se dohodli zástupci opozičních sil pod vedením Jaceňuka.
17. března EU, USA a další země schválily sankce vůči představitelům Ruska a Krymu. Později byly sankce rozšířeny
21. března Rusko formálně završilo připojení Krymu k Rusku, které obyvatelé Krymu 16. března schválili v referendu
Premiér Jaceňuk podepsal s lídry unie na summitu v Bruselu politickou část asociační dohody EU s Ukrajinou
6. dubna Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami
25. května Prezidentské volby vyhrál už v prvním kole podnikatel Petro Porošenko s 54,7 procenta hlasů; do úřadu nastoupil 7. června
20. června Ukrajinský prezident nařídil jednostranné zastavení palby v rámci mírového plánu, který předpokládá odzbrojení povstalců a jejich svobodný odchod z Ukrajiny.
23. června V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády; vyústilo v závazek oboustranného zastavení palby.
27. června Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června Na Ukrajině ve 21:00 SELČ oficiálně skončilo příměří; den nato ukrajinské vládní jednotky obnovily operace proti proruským povstalcům. Putin obvinil Porošenka z veškeré odpovědnosti za pokračování bojů.
3. července Novým ukrajinským ministrem obrany se stal dosavadní šéf prezidentovy ochranky Valerij Heletej
5. července Ukrajinské síly vnikly do bašty povstalců na východě Ukrajiny Slavjansku. Separatisté město opustili a prezident Porošenko dal armádě rozkaz vztyčit nad radnicí ukrajinskou vlajku.
17. července Na východě Ukrajiny se v oblasti kontrolované separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; většina z obětí byli Nizozemci
24. července Ukrajinská vláda odstoupila poté, co vládní koalici opustily strany UDAR a Svoboda i skupina nezařazených poslanců.