Ukrajinští vojáci prý operují nedaleko středu Doněcka

Ukrajinská armáda na východě země

Ukrajinská armáda na východě země Zdroj: CTK

Tržiště v Doněcku po nočním ostřelování
Proruský separatista hlídkuje v Doněcku
Proruští separatisté hlídají příjezdové cesty do Doněcku
Proruský separatista kontroluje tetování
Tržiště v Doněcku po nočním ostřelování
9
Fotogalerie
Ukrajinští vojáci zesilují tlak na obležený Doněck a operují už ve vzdálenosti pěti kilometrů od městského centra. Oznámil to z místa bojů zpravodaj agentury AP. V noci se ve městě ozývaly dělostřelecké výbuchy, město údajně raketami ostřelovalo ukrajinské letectvo. Tvrdé boje vede armáda proti povstalcům v nedaleké Horlivce, klíčovém železničním uzlu.

Granáty a miny v Doněcku podle AP stále častěji zasahují obytné čtvrti. V Kalininově obvodu jen pár kilometrů od středu města viděli svědkové osm kráterů po leteckém bombardování. Armádní velení ostřelování obytných čtvrtí odmítá a tvrdí, že útoky jsou dílem povstalců. Podle mluvčího armády Andrije Lysenka dnes v noci letectvo žádný útok na Doněck nepodniklo.

V Horlivce, která leží severovýchodně od Doněcka, podle dnešní zprávy místní radnice v posledních dnech při ostřelování zahynulo 33 civilistů a dalších 129 bylo zraněno.

Vůdci ukrajinských separatistů dnes zpochybnili oficiální informace Kyjeva o výši armádních ztrát během bojů na východě země. Podle tiskové zprávy ukrajinských ozbrojených sil od počátku operace proti „teroristům“ zahynulo 625 ukrajinských vojáků.

Oleg Carjov, jeden z povstaleckých vůdců, dnes ruským novinářům řekl, že podle jeho informací jsou armádní ztráty přinejmenším dvojnásobné. Celkem podle něj na Donbasu v důsledku bojů od dubna zahynulo možná až 7000 lidí.

Na východě Ukrajiny se bojuje čtyři měsíce, přes 1500 mrtvých
6. dubna - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
7. dubna - Proruští separatisté v Doněcku vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově.
28. dubna - Radikálové vyhlásili Luhanskou lidovou republiku.
11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. Kyjev i západní země referenda neuznaly.
12. května - Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
23. června - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v příměří, které ale bylo porušováno.
24. června - Putin navrhl horní komoře parlamentu, aby zrušila právo, které mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ skončilo příměří.
1. července - Ukrajinské jednotky obnovily operace.
4. července - Ukrajinská armáda dobyla městečko Mykolajivka v Doněcké oblasti.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, který byl jednou z hlavních bašt povstalců a symbolem jejich boje.
6. července - Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad Kramatorskem, Mykolajivkou a dalšími obcemi. Povstalci oznámili, že se stahují do města Doněck.
12. července - Povstalci oznámili, že při náletu u města Horlivka v Doněcké oblasti sestřelili ukrajinský bitevní letoun Suchoj Su-25. Kyjevská armáda to dementovala.
13. července - V ruském městě Doněck, které leží v Rostovské oblasti, zabil granát vypálený z Ukrajiny jednoho muže a zranil dvě ženy. Moskva pohrozila Kyjevu „nezvratnými následky“.
14. července - Ukrajinská armáda přišla o letoun An-26, který spadl u hranic s Ruskem po zásahu raketou, která podle Kyjeva mohla být odpálena z ruského území.
15. července - Proruští vzbouřenci oznámili, že na východě sestřelili další ukrajinský vojenský letoun Su-25.
16. července - EU a USA se rozhodly uvalit tvrdé hospodářské sankce proti Rusku.
17. července - Na východě Ukrajiny se v oblasti kontrolované separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; většina z obětí byli Nizozemci, obě strany se obviňují ze sestřelení.
21. července - Ukrajinská armáda dobyla město Dzeržynsk.
23. července - Ukrajinská armáda přišla v Doněcké oblasti o dvě bitevní letadla Su-25.
29. července - Prezident USA Barack Obama oznámil rozšíření sankcí proti Rusku, které se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank.
30. července - EU rozšířila sankční seznam o jména tří ruských firem a osmi osob.
31. července - Nizozemští a australští experti a pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poprvé dorazili na místo pádu malajsijského letadla.
- EU zveřejnila další protiruské sankce, které zasáhly pět ruských bank, obchod se zbraněmi či dodávky technologií pro ropný průmysl.
5. srpna - Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě vypracovat odvetná opatření za protiruské sankce.