V poslední době jsou přitom stále častěji jejich cílem ropná zařízení a infrastruktura, o niž se ekonomika země na cestě ode dna opírá. Jen v srpnu tak byl například ropovod směřující do tureckého přístavu Ceyhan napaden hned šestkrát.
Tento vývoj alespoň na pohled brzdí optimismus, který se loni a na počátku letošního roku v souvislosti s Irákem objevil. Spekulovalo se na výrazné posílení irácké měny dináru, bagdádská burza nahlásila největší IPO na Blízkém východě za posledních pět let a její představitelé mluvili o tom, že po devítiprocentním posílení v předchozím roce si letos trh připíše dalších deset procent. Tyto a další sázky na budoucnost válkou a jejími dozvuky stále zkoušené země přitom živila premisa, že kvůli teroristům sice umírají každý měsíc stovky lidí, byznysu a investicím se ale i tak vcelku daří. Hlavní roli přitom hraje ropa.
Ruskou ropnou stopou
Situaci dobře ilustruje studie konzultantů TGSF a Euphrates Advisers, podle níž ekonomika nabídne „během příštích deseti let velmi zajímavé příležitosti pro trpělivé investory s přístupem ke kvalitním informacím.“ Autoři svou předpověď opírají o srovnání s Ruskem, tedy s ekonomikou, která podobně jako Irák prošla kolapsem, po němž následovalo surovinami tažené oživení. Jak připomínají, těžba ropy v poslední době roste v průměru o dvacet procent ročně a potenciál země, která má největší zásoby na světě, tím ani zdaleka není vyčerpán.
Ruský efekt sice může zemi o pár procent připravit, i tak jí ale mnohé globální firmy věří. Citigroup oznámila, že bude první americkou bankou, která v Iráku otevře pobočku. Britská Standard Chartered pak už zařizuje kanceláře v Bagdádu, Basře a Erbilu. „Jde o sázku na budoucí stabilitu,“ vysvětluje Burtle Bull z Northern Gulf Partners kroky nadnárodních koncernů a dodává, že na Iráku mohou vydělat i drobní investoři. Bullovým tipem je bagdádská burza, která si od ledna do vyhrocení konfliktu v Sýrii připsala sedmnáct procent. „Mobilní operátoři, banky, stáčírny Pepsi – to vše roste a může dál růst,“ říká Bull.
Znalosti a trpělivost
Sázka na volatilní akciový trh ve volatilní oblasti, kterou doporučuje, ale není jedinou možností, jak na normalizaci Iráku vydělat, myslí si další experti, podle kterých se opakovaně potvrzuje, že umění, které vznikne v turbulentních dobách, má svou hodnotu.
O tom, že pro znalce i spekulanty může být irácké umění zajímavé, svědčí i probíhající benátské bienále. Zemi, jež se na takto významné akci představuje poprvé od roku 1975, tam reprezentuje jedenáct umělců, kteří žijí v různých částech Iráku. Jejich společným motivem je „takzvané“ osvobození a vše, co následovalo. Zájem, jak potvrzují organizátoři, je solidní, což lze považovat za příslib, že se irácké umění – a trh s uměním – dočká oživení.
Za vlády Saddáma Husajna byl totiž mecenášem stát. Po jeho pádu uměleckou scénu držel při životě zájem vojáků, novinářů a pracovníků nevládních organizací, popisuje majitel bagdádské galerie známý jako Sabti. V poslední době ale zájem cizinců opadl a většina Iráčanů na obrazy a sochy prostě nemá peníze. „Přitom tu stále vznikají zajímavá a kvalitní díla,“ říká Sabti. Podobně jako celá země tak podle něj i irácké umění skýtá pozoruhodný potenciál. Otázkou je, kdo má znalosti a trpělivost, aby toho dokázal využít.
