Uprchlíci se na Balkáně stávají terčem násilí, varuje Amnesty International
Výzkumníci Amnesty International zjistili, že počet ohrožených uprchlíků na Balkáně se neustále zvyšuje. Situaci navíc zhoršují jejich deportace na každých hranicích, omezené možnosti, jak získat azyl, a nedostatek bezpečných a legálních cest do Evropské unie.
„Uprchlíci prchající před válkou a pronásledováním podnikají cestu přes Balkán v naději, že najdou v Evropě bezpečí. Namísto toho se ale stávají oběťmi špatného zacházení a vykořisťování a jsou necháni napospas selhávajícímu azylovému systému,“ uvedl Gauri van Gulik z AI. Srbsko a Makedonie se podle něj staly místem, kde se vyskytuje velké množství uprchlíků a migrantů, které nikdo v EU, jak se zdá, není ochotný přijmout.
Zpráva Amnesty International je založena na čtyřech výzkumných misích směřujících do Srbska, Maďarska, Řecka a Makedonie, které byly vykonány mezi červencem 2014 a březnem 2015. Bylo na nich vyzpovídáno více než 100 uprchlíků a migrantů. Z jejich svědectví vyplynulo, v jakých šokujících podmínkách se tito lidé na Balkáně pohybují. Počet osob zadržených jen na srbsko-maďarské hranici stoupl od roku 2010 o 2500 procent (z 2370 na 60 602).
Nebezpečná jako cesta přes moře
Trasa po moři z Turecka do Řecka a poté po souši přes Makedonii do Srbska a Maďarska s sebou nepřináší tolik obětí jako plavba z Libye, nicméně nachází se na ní rovněž množství nebezpečí a překážek, píše se ve zprávě AI. Od ledna roku 2014 se tudy při pokusu dostat se přes Středozemní moře utopilo asi 123 uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů, dalších 24 jich bylo usmrceno na železnici.
Z Řecka putují uprchlíci na hranici s Makedonií. Právě tady a rovněž na hranicích srbsko-makedonských jsou velmi často nezákonně zatlačováni zpět a pohraniční policie s nimi špatně zachází. Množství z nich rovněž musí policistům dávat úplatek. Jeden ze svědků organizaci AI popsal, že srbská pohraniční policie hrozila nedaleko hranic s Maďarskem, že jeho skupinu vrátí zpátky do Srbska, když každý z nich nezaplatí 100 eur (asi 2700 korun).
Jeden afghánský uprchlík zase uvedl, že jeho skupina byla makedonskou policií navrácena do Řecka. „Viděl jsem hodně zbité muže. Zmlátili i mého třináctiletého syna a mě také,“ dodal. Někteří ze svědků uvedli, že byli vráceni zpátky více než desetkrát.
Vykořisťování a napadání
I srbská policie u hranic s Maďarskem uprchlíky údajně bije a často do nich i kope. Vystaveni jsou rovněž finančnímu vykořisťování ze strany pašeráků a útokům páchaným nejrůznějšími zločineckými skupinami. „Napadlo nás devět mužů s noži. Šli jsme na policii, abychom požádali o pomoc…, ale oni nás zadrželi,“ popsali dva Nigerijci, co se jim stalo v Makedonii.
Podle údajů Amnesty International se balkánskou cestou vydalo v roce 2014 do Evropy více než 21 tisíc uprchlíků, více než polovina z nich pocházela ze Sýrie, ostatní byli z Afghánistánu, Egypta, Eritreje, Iráku, Nigérie, Somálska, Súdánu a Tuniska.
Uprchlíci se Polsku vyhýbají, přesto se jich prý místní bojí
