Uprchlické kvóty rozdělují Evropu, představy zemí se dramaticky liší
Představa jednotlivých evropských zemí o tom, jak si rozdělit uprchlíky, se dramaticky liší. Itálie a Řecko praskají ve švech a požadují větší účast dalších států na řešení problému. Německo slíbilo přijmout dalších 12 tisíc azylantů, Francie devět tisíc, zatímco například Rakousko a Maďarsko se odmítají k čemukoliv zavázat s tím, že už tak jsou jejich země vystaveny náporu nelegálních imigrantů, kteří statistikám unikají.
Evropská komise (EK) navrhovala stanovit pro každý stát kvótu, která vychází z počtu obyvatel, HDP, míry nezaměstnanosti, počtu již přijatých azylantů danou zemí a dalších kritérií. S tím souhlasí jen Berlín a Paříž. Jiné země, v čele se Španělskem a Polskem, považují kritéria za nespravedlivá.
80 procent azylantů v EU za první čtvrtletí přijalo pět států: Německo, Maďarsko, Itálie, Francie a Švédsko
„Vůči plánu jsme velmi kritičtí, protože zapůsobí jako magnet, který do Evropy přiláká ještě více migrantů, místo aby zabránil jejich přílivu,“ varoval španělský ministr vnitra Jorge Fernández Díaz. EK si představuje, že by se Španělsko mohlo postarat o čtyři tisíce běženců, vláda jich nabídla přijmout 1300. Naproti tomu třeba Irsko se zavázalo přijmout více uprchlíků, než se po něm žádá.
Poláci připomínají, že udělili dlouhodobá víza 300 tisícům Ukrajinců, jež však kvóty nezohledňují, protože se technicky vzato nejedná o azyl. Rakouská ministryně vnitra Johanna MiklLeitnerová dokonce prohlásila, že její země vyřizuje více žádostí o azyl než Itálie a Řecko dohromady.
Statistiky jí ale za pravdu nedávají. Podle agentury Eurostat v prvním čtvrtletí tohoto roku nejvíce žadatelů přijalo Německo (73 100), Maďarsko (32 800), Itálie (15 300), Francie (14 800) a Švédsko (11 400). Těchto pět států se tak podílí na kladně vyřízených žádostech o azyl v EU ze čtyř pětin.
