Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Washington se chystá porušit smlouvu o nešíření jaderných zbraní, maskuje porušování smlouvy o zákazu chemických zbraní, chystá se v blízkosti ruských hranic vybudovat armádní chemické a biologické laboratoře, plánuje nasazení útočných zbraní v kosmu a ohrožuje fungování smlouvy o likvidaci balistických raket středního a kratšího doletu v Evropě. Tyto plány prý USA maskují propagandistickými útoky proti Rusku.
Spojené státy v nedávném prohlášení obvinily Rusko, že v rozporu se smlouvou o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987 vyvíjí a testuje nové rakety s plochou dráhou letu a jejich odpalovací rampy. Takové tvrzení ale podle Moskvy neodpovídá skutečnosti.
„Vzniká dojem, že hlavním cílem této propagandistické kampaně je snaha diskreditovat ruskou stranu a zároveň odpoutat pozornost od jednání samotných USA, které si příliš volně vykládají své smluvní závazky,“ stojí v ruském prohlášení.
Ruské ministerstvo zároveň nařklo Washington, že destabilizuje situaci na Ukrajině i v jiných částech světa. Moskvě hlavně vadí, že USA užívají v komentářích ke statusu Krymu slova okupace a anexe, což prý „neodpovídá skutečnosti a staví fakta vzhůru nohama“.
USA i ostatní západní země jsou přesvědčeny, že loňský ruský zábor ukrajinského Krymu byl protiprávní. Rusko takovou interpretaci vytrvale odmítá s odkazem na historické souvislosti a národní práva ruskojazyčného obyvatelstva. Obviňování Ruska z odpovědnosti za ukrajinskou krizi podle ruského prohlášení jen zakrývá skutečné příčiny konfliktu.
| Rusko se vrací k tradiční imperiální politice, míní analytik |
|---|
| Západní země se musí probudit do nové reality vztahů s Ruskem, uvedl Igor Suťjagin, odborník na ruskou a bezpečnostní problematiku londýnského střediska RUSI. Ruské chování z posledních let podle něj není jen krátkodobým vychýlením kurzu, ale naopak návratem k tradiční ruské imperiální politice. |
| „Je třeba se probrat a pochopit, že pokud chce Evropa bránit své hodnoty a principy, tak to skutečně musí začít dělat, a ne jen o tom mluvit,“ myslí si Suťjagin. Větší roli při řešení vztahů s Ruskem by nyní očekával od Evropské unie, protože Severoatlantická aliance jako vojenský blok může jen složitě reagovat na nevojenské ohrožení. Vojenské prvky totiž podle něj v nynějším ruském chování hrají, přes viditelnou ukrajinskou krizi, jen podřízenou a doplňkovou roli. |
| Původním vzděláním fyzik a historik Suťjagin strávil v ruském vězení 11 let poté, co byl v roce 1999 obviněn ze špionáže. Celou dobu trval na své nevině a upozorňoval, že podklady pro zprávy, které za honorář zpracovával pro britskou firmu Alternative Futures, získával jen z otevřených zdrojů. |
| Podle Suťjagina nyní prezident Vladimir Putin realizuje „sen pracovníků KGB, když se snaží spojit pro ně to nejlepší z obou světů: sovětskou míru kontroly a kapitalistickou životní úroveň“. Proto prý není možné hovořit o nové „sovětizaci“ Ruska, ale v zahraniční politice právě spíše o návratu k tradičnímu imperiálnímu vnímání světa. |
| A když má najít příklad z minulosti, nabídne Suťjagin pro nynější ruskou situaci přirovnání k Německu před první světovou válkou s jeho snahou vyrovnat se ostatním impériím v míře vlivu a počtu kolonií. Ale také Německu v meziválečném období, kdy se mnoho lidí z Výmarské republiky cítilo velmi poníženě. |
| Situace uvnitř Ruska se nyní podle něj zhoršuje. Zatímco v 90. letech minulého století se ruské bezpečnostní složky snažily operovat v rámci zákonných postupů, nyní se z těchto omezení vymkly, míní Suťjagin. „Padlo jakékoliv předstírání. Výsledkem jsou absurdní obvinění, nesmyslné soudní procedury, nesmyslné rozsudky,“ upozornil. Situace prý také v některých lidech uvolnila ochotu opět udávat či donášet na sousedy. |
| Podle něj je ale největším problémem dnešní ruské společnosti její roztříštěnost a fakt, že lidé jsou často ochotni „v zájmu státu“ neříkat pravdu. „To je to nejhorší, co ruskému národu udělali. Máte tu skoro 140 milionů lidí připravených lhát při komunikaci, při obchodování se Západem,“ varuje Suťjagin. |
| Dlouhé roky, po které bylo ruským občanům říkáno, že Západ je nepřítel, nyní ovšem také znamenají, že každý ruský politik - pokud bude chtít získat podporu veřejnosti - se bude muset této mentalitě přizpůsobit. „I kdyby Putina zítra přejel autobus, bude to vypadat stejně,“ míní Suťjagin. |
| Pocit ponížení je totiž podle něj v ruské společnosti skutečný. „Lidé se cítí podvedení. V 90. letech čekali, že to bude jako v pohádce - lusknou prsty a bude blahobyt. Nečekali, že bude třeba tvrdě pracovat. A tak se sliby spojené s demokratizací nesplnily,“ říká. Proto panuje pocit, že Rusko není ve světě dostatečně respektováno jako za sovětských dob, že lidé tam jsou ve srovnání se Západem chudí a bezmocní. |
