„Je to velmi cenná informace,“ uvádí pro Bloomberg John Herrmann z finanční skupiny Mitsubishi UFJ. „Vypadalo to, jako by její držení v tajnosti mělo být součástí nějaké gentlemanské dohody, která fakticky přisuzovala Rijádu roli spojence. Je ale důležité vědět, kolik amerických dluhopisů Saúdové drží a mít k těmto informacím přístup,“ dodal Herrmann.
Pro některé analytiky se samotná výše saúdského podílu na americkém dluhu stala zdrojem údivu. „117 miliard dolarů překvapivě není příliš mnoho,“ míní David Ottaway, odborník na Blízký východ z washingtonského Mezinárodního centra Woodrowa Wilsona. Uvedená suma je sotva desetinovou v porovnání s objemem, který drží Čína.
Agentura Bloomberg ale dodává, že Rijád může ve skutečnosti držet ještě mnohem větší množství amerických bondů. Výše devizových rezerv Saúdské Arábie totiž dosahuje zhruba 587 miliard dolarů (14 bilionů korun), přičemž obecně obvyklou praxí je většinu z nich držet ve formě dolarových dluhopisů. Pokud by část z nich spravovaly zahraniční fondy, jako věřitel není vedena Saúdská Arábie, ale země, v níž je fond registrován, připomíná Bloomberg.
| Senát USA otevřel dveře žalobám na Rijád za útoky z roku 2001 |
|---|
| Poslanci amerického Senátu dnes schválili zákon, který umožňuje pozůstalým po obětech teroristických útoků z roku 2001 a přeživším zažalovat o náhradu škody vládu Saúdské Arábie. Při útocích na New York a Washington zemřely v září 2001 téměř 3000 lidí. Saúdské úřady jakýkoli podíl na teroristickém útoku popírají. |
| Zákon o uplatnění spravedlnosti vůči sponzorům terorismu (Justice Against Sponsors of Terrorism Act, JASTA) odhlasovali senátoři jednomyslně. Pokud projde Sněmovnou reprezentantů a podepíše ho prezident Barack Obama, budou moci advokáti žalovat saúdskou vládu u amerického federálního soudu v New Yorku. |
| Podle agentury Reuters se nyní právníci snaží nalézt důkazy dosvědčující, že Saúdská Arábie byla do útoků na Světové obchodní středisko a Pentagon skutečně zapletena. |
Saúdské hrozby
Spojené státy dosud uváděly v seznamu věřitelských zemí Saúdskou Arábii v jednom sledu s ostatními členy kartelu OPEC. Mluvčí amerického ministerstva financí změnu vysvětluje snahou zpřehlednit a zpřesnit poskytované informace o toku zahraničních investic.
Otázka, jak velké množství amerických bondů vlastní Saúdové, přitom nabývá v poslední době na důležitosti kvůli plánovanému odtajnění části vyšetřovací zprávy o teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Dosud utajovaná kapitola o 28 stranách se týká možného spojení Rijádu s teroristy.
Americký Kongres navíc projednává zákon, který by umožnil rodinám obětí jejich útoků požadovat odškodné od vlád, jež útoky podporovaly. V případě jeho přijetí ale Rijád varoval, že se zbaví amerických bondů a dalších cenných papírů v souhrnné výši 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun).
Čísla, která nyní zveřejnilo americké ministerstvo financí, nicméně stavějí tuto hrozbu do nového kontextu a potvrzují dřívější slova analytiků pro The New York Times, že Saúdská Arábie by masivním výprodejem „amerických“ aktiv a zhoršením vztahů s USA uškodila spíše sama sobě než Washingtonu.
| 15 největších zahraničních věřitelů USA | |
|---|---|
| Země | Objem držených bondů (v miliardách dolarů) |
| Čína | 1244,6 |
| Japonsko | 1137 |
| Kajmanské ostrovy | 265 |
| Irsko | 264 |
| Brazílie | 246 |
| Švýcarsko | 230 |
| Velká Británie | 227,6 |
| Lucembursko | 221,3 |
| Hongkong | 200,3 |
| Tchaj-wan | 182,3 |
| Belgie | 153,8 |
| Indie | 118,9 |
| Saúdská Arábie | 116,8 |
| Singapur | 112,7 |
| Německo | 90,1 |
