Redigované shrnutí zprávy, kterou vypracoval senátní výbor pro tajné služby, se o Polsku přímo nezmiňovalo. Určitá fakta v ní ale naznačovala, že CIA měla v této zemi tajné zařízení v letech 2002-2003 a vozila tam zajatce z bojů vězně na Středním východě.
Mluvčí úřadu Piotr Kosmaty uvedl, že Polsko americké justiční úřady okamžitě po vydání zprávy požádalo o úplnou verzi tohoto dokumentu, žádnou odpověď ale nedostalo. Americká strana rovněž ignorovala předešlé žádosti o dokumenty a možnost vyslechnout vězně, kteří jsou dnes na americké základně Guantanámo na Kubě. Jednou Washington sdělil, že poskytnutí takových informací by bylo v rozporu s národními zájmy USA, řekl Kosmaty.
S CIA spolupracovaly Polsko, Litva i RUmunsko
Skupiny zabývající se lidskými právy a Rada Evropy obvinily Polsko spolu s Litvou a Rumunskem, že poskytly svá zařízení, aby zde CIA mohla vyslýchat podezřelé z terorismu. Lety CIA, do nichž se povolením k mezipřistání zapojilo 17 členských států Rady Evropy, začaly po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001, kdy tehdejší americký prezident George Bush vyhlásil válku terorismu.
Posledních sedm let polští prokurátoři vyšetřují, co CIA dělala ve výcvikovém středisku polské zpravodajské služby v odlehlé vsi, ležící asi 150 kilometrů na východ od Varšavy. Vyšetřování ale provázejí průtahy, které jsou podle pozorovatelů způsobené jak politiky, tak odporem veřejného mínění. Řada polských politiků označuje vězně za teroristy.
Evropský soud pro lidská práva uložil Polsku zaplatit 230 tisíc eur (asi 6,3 milionu korun) dvěma vězňům, kteří nyní pobývají v Guantánamu. Leszek Miller, který v dané době byl polským premiérem, po prosincové zprávě Senátu přiznal jen tajné zadržování těchto lidí po dobu 24 hodin. Miller, který byl v roce 2012 zvolen předsedou Svazu demokratické levice, k rozsudku poznamenal, že štrasburský soud nutí polskou vládu „financovat teroristy“.
