USA se vrací na irácké bojiště, zahájily letecké údery proti povstalcům

Stíhačka F/A-18 Super Hornet

Stíhačka F/A-18 Super Hornet Zdroj: US Navy

Spojené státy zahájily cílené letecké údery na pozice islámských radikálů v Iráku. Nálety dnes povolil prezident USA Barack Obama. V ohrožení se totiž podle něj ocitly životy Američanů i tisíců iráckých civilistů, a letecké údery tak mají odvrátit genocidu.

Podle Pentagonu se terčem staly dělostřelecké baterie islamistů ostřelující metropoli iráckého Kurdistánu Irbíl.

Do náletu se zapojily dva letouny F/A-18, které na dělostřelecké pozice shodily laserově naváděné bomby, uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Stíhačky odstartovaly z letadlové lodě USS George H.W. Bush, které se v červnu přesunula do Perského zálivu.

Podle Kirbyho radikálové ostřelují kurdské obránce Irbílu, kde se nacházejí i američtí občané a americký konzulát. „Jak dal najevo prezident, armáda USA bude pokračovat v přímých akcích proti ISIL, kdykoli ohrozí naše občany nebo zařízení,“ uvedl Kirby.

Islamisté tvrdí, že se jich útok nijak výrazně nedotkl. „Letadla zaútočila na pozice, o kterých si myslí, že jsou strategické, ale tak my nefungujeme. Jsme vycvičení na gerilovou pouliční válku,“ citovala agentura Reuters jednoho z radikálních bojovníků.

Obama se obává genocidy

Letecké útoky dnes povolil americký prezident Barack Obama. K zásahům by podle něj mělo dojít v případě, že se v ohrožení ocitnou životy Američanů, jakož i tisíců civilistů, aby odvrátily genocidu. V horách na pomezí Iráku a Sýrie se totiž ukrývají desetitisíce lidí, kteří tam uprchli před postupujícím radikály.

Americké aerolinky nesmí nad Irák
Americký letecký úřad FAA zakázal leteckým společnost vstup do iráckého vzdušného prostoru. Odůvodnil to „rizikovou situací, která vznikla kvůli ozbrojenému konfliktu“. FAA už minulý týden až na výjimky zakázala americkým dopravcům létat nad Irákem ve výšce menší než 30 tisíc stop (9100 metrů).

Americká vojenská nákladní letadla v doprovodu stíhaček už nad oblastí shodila na 20 tisíc litrů pitné vody a 8 tisíc potravinových dávek. Shoz zásob se odehrál v horách u města Sindžár, kde přežívá asi 40 tisíc členů sekty jezídů. V případě potřeby se shozy zásob mají zopakovat.

Americká armáda se z Iráku stáhla v roce 2011. Vojáci USa do země vstoupili v roce 2003, aby sesadili režim Saddáma Husajna. Až Obama zdůraznil, že pozemní jednotky se do nynější operace v Iráku nezapojí, v zemi od června působí asi 700 vojáků, kteří chrání americké diplomaty a posuzují stav irácké armády, která se pod tlakem ISIL částečně zhroutila.

Pomoc posílá i Ankara
Humanitární pomoc severnímu Iráku posiluje i sousední Turecko. „Pět kamionů s pomocí pro Irák dnes vyrazilo na cestu a na hraniční přechod Habur dorazí v neděli,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný vysoce postavený turecký úředník. Dodávka mimo jiné obsahuje potraviny, léky a přikrývky. Turecko s Irákem sdílí hranici dlouhou 370 kilometrů.

Tomáš Pojar: Umělé hranice na Blízkém východě se rozpadají