Severní Korea v lednu uskutečnila svou čtvrtou jadernou zkoušku. V únoru pak vypustila raketu dlouhého doletu. Rada bezpečnosti OSN na to odpověděla rozšířením sankcí, které jsou vůbec nejpřísnější v historii. Nařídila například prověřování veškerého nákladu, který bude směřovat do KLDR, případně ji bude opouštět. Zakázán byl i veškerý prodej lehkých zbraní určených Pchjongjangu.
Ke zpřísnění sankcí přistoupily i jednotlivé státy jako Japonsko, stejný krok učinila i Evropská unie a také Spojené státy. Zpravodajský server BBC News uvedl, že není jasné, jak velký majetek má KLDR v USA. Objem obchodu mezi oběma zeměmi je mizivý. Významným novým opatřením je ale posílení pravomocí zapsat na americkou černou listinu kohokoli, včetně cizinců, kdo by jednal s významnými sektory severokorejské ekonomiky.
První plošný zákaz obchodu
Je to také poprvé, co Washington vydal plošný zákaz obchodu s KLDR, který dříve uplatňoval například v případě Íránu či Barmy, napsal server BBC News.
Nové americké sankce schválil již v únoru Kongres a podepsal je prezident Barack Obama. „USA a mezinárodní společenství nebudou tolerovat nezákonné jaderné a raketové zkoušky KLDR a budou pokračovat v sankcích vůči Severní Koreji, dokud ta nezačne plnit své povinnosti,“ prohlásil mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Prezident Obama zdůraznil, že sankce „nejsou namířeny proti severokorejskému lidu“.
Vydejte zatčeného studenta, žádají USA
Spojené státy zpřísnění sankcí oznámily krátce poté, co Severní Korea ve středu odsoudila k 15 rokům nucených prací amerického studenta za „těžký protistátní zločin“. Jednadvacetiletý student Virginské univerzity Otto Warmbier se nedávno přiznal, že se pokusil ukrást plakát s politickou tématikou z jednoho hotelu v Pchjongjangu. USA vzápětí vyzvaly KLDR k okamžitému propuštění Američana.
Napětí mezi Washingtonem a Pchjongjangem rovněž vystupňovaly americko-jihokorejské vojenské manévry, které v současné době probíhají u břehů Korejského poloostrova.
