V pátek večer zaútočilo na šesti různých místech desátého a jedenáctého pařížského obvodu několik teroristů. Vybrali si velmi rušná místa, stříleli na lidi z automatických zbraní a sedm z nich pak odpálilo nálože, které měli u sebe. Nejvíce obětí je z koncertní síně Bataclan, kam vtrhli útočníci s automatickými puškami.
Podle pařížské prefektury byli v koncertním sále čtyři teroristé a zabili 85 osob a 68 lidí zranili. Dalších 19 lidí pak zabili na třídě Charonne, kde pachatelé stříleli v dlouhých dávkách na lidi sedící v předzahrádce jedné kavárny a japonské restaurace.
V ulici Bichat bylo zastřeleno 13 osob a 22 lidí bylo zraněno; pět lidí zemřelo a 16 bylo zraněno na avenue de la République, jeden na bulváru Beaumarchais a čtyři při pumových útocích u stadionu Stade de France, kde utrpělo zranění 59 lidí. Hrál se tam právě přátelský fotbalový zápas mezi Francií a Německem a přítomen byl i prezident François Hollande, jehož ochranka evakuovala.
Nemocnice po atentátech přijaly k ošetření celkem 300 osob, 80 z nich je ve vážném stavu. Mezi oběťmi jsou i dva rumunští občané a nejméně dva Belgičané. Britský premiér David Cameron v projevu řekl, že veřejnost by se měla připravit i na britské oběti. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi moli být Češi.
Počet obětí série útoků vzrostl na 129. Dalších 352 lidí je zraněno, stav 99 z nich je kritický. Mrtvých je i sedm teroristů, oznámila dnes pařížská prokuratura. Atentátníci se podle ní při útoku v hudebním klubu Bataclan zmínili o dění v Sýrii a Iráku.
Vyšetřování útoků běží na plné obrátky: u těla jednoho z atentátníků se podle policie našel syrský pas. Belgická televize RTBF oznámila, že atentátníci zřejmě měli kontakty v Belgii a jeden z nich byl Francouz, který byl znám tajné službě jako radikál. Identifikován byl pomocí otisků prstů.
Válečný akt
Hollande po schůzce krizového štábu řekl, že atentáty spáchal IS, že byly naplánovány v cizině a že jde o válečný akt. Vyhlásil třídenní smutek a zvýšil bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň. Ode dneška platí výjimečný stav, který umožňuje policii omezit dopravu, pohyb osob, provádět domovní prohlídky a uzavřít veřejná místa.
Samospráva dostala pravomoc vyhlásit lokální zákazy vycházení. Jsou zpřísněny kontroly na hranicích a uzavřeny zůstaly státní instituce i část pařížského metra, bezpečnost se zvýší i u francouzských zastupitelských úřadů a škol v zahraničí. Až do čtvrtka je zakázáno pořádat v Paříži shromáždění.
Hasiči likvidují požár na místě jednoho z útoků
BREAKING VIDEO: Firefight on the streets of #Paris now - @dihlaz_Y
pic.twitter.com/1hHDCuy63u
— Conflict News (@Conflicts) November 13, 2015Naposledy byl ve Francii výjimečný stav na celém území začátkem 60. let kvůli válce v Alžírsku. V roce 2005 byl výjimečný stav vyhlášen na některých pařížských předměstích během tehdejších pouličních bouří.
Na útoky reagují politici z celého světa včetně České republiky. Americký prezident Barack Obama telefonoval Hollandeovi, aby mu vyjádřil soustrast a nabídl pomoc při vyšetřování. „Naše myšlenky a modlitby jsou s francouzským lidem. Uděláme cokoli, abychom pomohli,“ řekl britský premiér Cameron. Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že atentáty nejsou jenom útoky na Francii, ale na všechny. Německý tisk ale nabádá, aby Západ nepodlehl strachu a nevzdával se svých hodnot. Útoky odsoudili i duchovní, včetně nejvyšších muslimských autorit.
Český prezident Miloš Zeman označil útoky za odporný zločin, který prý svědčí o nadcházejících zlých časech. Premiér Bohuslav Sobotka svolal Bezpečnostní radu státu.
Zpřísňování kontrol
Kvůli zvýšenému riziku se bezpečnostní opatření zvyšují prakticky po celé Evropě. Finsko zpřísnilo kontroly na letištích a v přístavech. Belgický premiér Charles Michel požádal občany Belgie, aby se vyhnuli cestám do Paříže. Bezpečnost posílilo i Maďarsko, Nizozemsko a Španělsko. Police v ČR sice zvýšila bezpečnostní opatření, ale nemá informace o hrozících útocích v ČR.
Solidaritu projevují lidé na celém světě, desítky tisíc lidí se k útokům vyjadřují na sociálních sítích. V Praze lidé uctili památku obětí před francouzským velvyslanectvím. Mnoho světových měst včetně New Yorku, Sydney nebo Toronta osvítilo už v noci výškové budovy nebo dominanty barvami francouzské trikolory.
Útoky nastaly v době, kdy Francie zavádí zvýšená bezpečnostní opatření v souvislosti s blížící se mezinárodní konferencí o globálním oteplování, která začíná za dva týdny. Vláda zatím trvá na tom, že konference se bude konat v původně plánovaném termínu, od 30. listopadu.
| Teroristé útočili u stadionu, v klubu a v restauracích |
|---|
| Přehled míst spjatých s pátečními teroristickými útoky v Paříži, které si vyžádaly nejméně 128 mrtvých. |
| Koncertní síň Bataclan - 82 mrtvých: Hudební klub na bulváru Voltaire je jedním z nejznámějších v Paříži. V pátek hostil koncert kalifornské rockové skupiny Eagles of the Death Metal, její členové jsou v pořádku. Útok v klubu si vyžádal vůbec nejvíce obětí (82), převážně mladých lidí. Čtyři teroristé se zahalenými obličeji zahájili nejdříve palbu na návštěvníky kaváren před klubem a poté začali s výkřiky Alláh je veliký střílet v klubu. Střelba trvala asi tři hodiny. „Slyšel jsem je jasně říkal: 'Je to chyba Hollandea, je to chyba vašeho prezidenta, neměl intervenovat v Sýrii', mluvili také o Iráku,“ vyprávěl poté pětatřicetiletý Pierre Janaszak, který byl během střelby v sále. Po půl dvanácté začal zásah policie, čtyři útočníci byli usmrceni, tři z nich se vyhodili se vzduchu pomocí opasků s výbušninami. |
| Stadion Stade de France - 1 mrtvý: První výbuchy se simultánně ozvaly poblíž dvou vchodů do stadionu ve 21:20 a u přilehlé restaurace McDonald’s. Ve sportovní aréně pro 80 tisíc lidí se právě odehrával přátelský fotbalový zápas Francie-Německo. Na akci byl přítomen i prezident François Hollande, kterého evakuovala ochranka. Celkem se zde odehrály tři výbuchy, zahynul jeden člověk a tři atentátníci. |
| Rue de Charonne - 19 mrtvých: V ulici na východě Paříže zemřelo 19 lidí. Podle výpovědi jednoho svědka se výstřely ozývaly „dvě až tři minuty“. „Viděl jsem několik zkrvavených těl na zemi,“ říkal. Cílem střelby bylo podle tohoto svědka kavárna a japonská restaurace. |
| Rue Alibert - nejméně 12 mrtvých: O něco severněji v Paříži vypukla střelba i na rohu ulic Bichat a Alibert na terase kambodžské restaurace Le Petit Cambodge. Zahynulo nejméně 12 lidí. „Bylo to surrealistické, všichni leželi na zemi, nikdo se nehýbal,“ vyprávěla jedna žena, „nikdo nic nechápal. Mladý muž držel jednu slečnu za ruku. Byla mrtvá.“ |
| Rue se la Fontaine au roi - nejméně pět mrtvých: Několik set metrů od klubu Batalcan bylo na terase pizzerie La Casa Nostra zabito pět lidí. Podle svědka, pětatřicetiletého Mathieua, použili automatickou pušku. „Měl jsem velké štěstí,“ dodal. Další svědek viděl „černý Ford Focus, ze kterého se střílelo“. |
| Bulvár Voltaire: Další útok se odehrál na bulváru Voltaire. Zemřel jeden útočník. |
| Největší teroristické útoky v Evropě od roku 2000 |
|---|
| 26. října 2002 - Po útoku komanda na moskevské divadlo Dubrovka obsazené přes dva dny čečenskými teroristy zahynulo 129 civilistů a 40 teroristů. Většina lidí zemřela na následky otravy plynem, který byl použit při zásahu. |
| 15. listopadu 2003 - Dvě bomby v autech explodovaly před synagogami v centru Istanbulu a zabily 27 lidí. Pět dní nato si dva výbuchy v Istanbulu (u britského konzulátu a britské banky HSBC) vyžádaly nejméně 30 obětí. |
| 6. února 2004 - Sebevražedný atentátník způsobil výbuch v moskevském metru mezi stanicemi Paveleckaja a Avtozavodskaja, zahynulo 41 lidí včetně atentátníka a na 120 osob bylo zraněno. |
| 11. března 2004 - Ráno krátce po půl osmé explodovaly bomby umístěné islámskými radikály ve vlacích v Madridu a zabily 191 lidí osob, dalších 1841 lidí bylo zraněno. |
| 24. srpna 2004 - Téměř souběžně se zřítila dvě ruská dopravní letadla TU-134 a TU-154, která v rozmezí 40 minut startovala z letiště Domodědovo v Moskvě. Při haváriích, které způsobily dvě čečenské sebevražedné atentátnice, zahynulo 89 lidí. |
| 7. července 2005 - Série čtyř bombových útoků v ranní špičce v centru Londýna zabila 56 lidí (včetně čtyř atentátníků) a dalších asi 700 osob zranila; tři bomby explodovaly v metru a čtvrtá v dvoupatrovém autobuse. |
| 27. listopadu 2009 - Luxusní Něvský expres, směřující z Moskvy do Petrohradu, vykolejil v lese nedaleko zastávky Bologoje po výbuchu bomby, umístěné tam teroristy; zahynulo 28 lidí (poslední oběť zemřela v lednu 2010 v nemocnici v Moskvě). |
| 29. března 2010 - Dvě sebevražedné atentátnice zabily v moskevském metru 40 lidí a desítky osob zranily. |
| 24. ledna 2011 - Sebevražedný útočník odpálil nálož na moskevském letišti Domodědovo, 35 lidí zahynulo na místě a do nemocnic bylo převezeno na 70 lidí, z nichž dva zemřeli. |
| 22. července 2011 - Nejhorší útok jednotlivce spáchaný střelnou zbraní v dějinách spáchal norský pravicový extremista Anders Behring Breivik (32): zabil 77 lidí a na 150 dalších zranil - bomby odpálil u vládních budov v Oslu a pak střílel na ostrově Utöya u Osla v mládežnickém kempu vládní strany. |
| 11. května 2013 - Při dvou pumových útocích v tureckém městě Reyhanli u hranic se Sýrií zahynulo 52 lidí; v místě žije mnoho syrských uprchlíků před občanskou válkou. |
| 29. prosince 2013 - Při sebevražedném atentátu na železničním nádraží ve Volgogradu na jihu Ruska zemřelo 18 lidí a přes 40 osob bylo zraněno. Den nato zabil v trolejbuse ve Volgogradě sebevražedný atentátník 16 lidí a na 40 osob zranil. |
| 7. ledna 2015 - Dva islámští radikálové, hlásící se k organizaci Al-Káida z Arabského poloostrova (AQAP), postříleli v Paříži v budově satirického týdeníku Charlie Hebdo a poblíž 12 lidí (devět novinářů, dva policisty a údržbáře); po dvou dnech na útěku je policie zastřelila. Zabit byl 9. ledna i na ně napojený islámský radikál, který v Paříži 8. ledna zastřelil policistku a 9. ledna zabil čtyři lidi v obchodě s potravinami. |
