Ve Spojených státech se v tuto chvíli sčítají hlasy po úterních volbách do Kongresu. Ačkoli si na jejich celkový výsledek ještě nějaký čas počkáme, už teď se zdá jisté, že opoziční republikáni získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, byť jejich vítězství nebude tak drtivé, jak předpovídaly některé průzkumy. Návrat strany bývalého prezidenta Donalda Trumpa k moci každopádně může ochladit vztahy USA s Evropou i americkou podporu válkou zasažené Ukrajiny.
Minulý týden vzbudila velké pozdvižení krajně pravicová kongresmanka za stát Georgie Marjorie Taylorová Greeneová, když prohlásila, že v případě volební výhry republikánů už „Ukrajina neuvidí od Spojených států ani cent“. Někteří její straničtí kolegové se později proti tomuto tvrzení ohradili. Například Kevin McCarthy z Kalifornie, jenž aspiruje na pozici nového šéfa Sněmovny reprezentantů, v neděli ujišťoval reportéry stanice CNN, že Washington bude Kyjev nadále podporovat i po obměně politických sil v Kongresu.
Faktem však je, že minimálně trumpovské křídlo Republikánské strany dlouhodobě odmítá, aby se USA ve válečném konfliktu v Evropě dále angažovaly. „Republikánská většina ve Sněmovně by znamenala zpomalení procesu posílání finanční, materiální a zbrojní pomoci ukrajinské straně,“ potvrzuje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.
„Podpora Ukrajiny může po volbách procházet obtížněji,“ souhlasí Jiří Pondělíček z katedry severoamerických studií Univerzity Karlovy, přestože věří, že většina republikánských i demokratických zákonodárců ji ukončit neplánuje.
Proč Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině:
Pro Kyjev je přitom záchranné lano z Washingtonu stěžejní a omezení této podpory pro něj může mít tragické následky. Spojené státy poskytly od začátku ruské invaze Ukrajincům zbraně, finanční a humanitární pomoc za více než padesát miliard dolarů, tedy přes 1,2 bilionu korun. To je výrazně více než všechny země Evropské unie dohromady.
Brusel sice hodlá v roce 2023 dodat Ukrajině pomoc v hodnotě osmnácti miliard eur, přibližně 438 miliard korun, otázkou nicméně je, zda tyto prostředky vůbec bude mít k dispozici, vzhledem k tomu, že evropský blok sám potřebuje peníze na boj s vysokou inflací a nedostatkem energetických surovin, stejně jako na posílení vlastní obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval před včerejším klíčovým hlasováním Američany, aby zůstali jednotní, ať už volby vyhraje kdokoliv. „Demokratické režimy se nesmějí zastavit na své cestě k vítězství,“ vzkázal Zelenskyj. Sluší se doplnit, že americkou pomoc Ukrajině kritizují i někteří zástupci tamní krajní levice.
Kromě slabší podpory Kyjeva mohou po vítězství republikánů ochabnout také celkové obchodní a politické vztahy Spojených států s Evropou, které značně utrpěly za éry exprezidenta Trumpa a jež se současný šéf Bílého domu Joe Biden v posledních dvou letech pracně snažil napravit. Zřejmě se sníží též úsilí USA v ochraně klimatu, varuje server Politico.
Výsledek nynějších voleb každopádně napoví, jak silnou pozici mají trumpisté v rámci Republikánské strany a zda se samotný Trump za dva roky opět pokusí získat prezidentské křeslo. Bývalý americký lídr tento týden bez bližších podrobností uvedl, že v úterý 15. listopadu učiní „veliké prohlášení“. Americká média očekávají, že zazní definitivní verdikt ohledně jeho prezidentské kandidatury.
