Oficiálně žije v Zakarpatí, v Česku známém jako Podkarpatská Rus, kolem 150 tisíc Maďarů. Ministerstvo lidských zdrojů v Budapešti minulý týden po jednání s charitami uvedlo, že jim je vláda připravena pomoci, pokud bude třeba.
V maďarských médiích se v poslední době objevily texty, které v mírnější podobě připomínají ruskou rétoriku o vzestupu ukrajinského nacionalismu a obavě minorit. Budapešť znepokojilo hlavně zrušení jazykového zákona, které parlament schválil po pádu Janukovyčova režimu. Úřadující prezident Oleksandr Turčynov však odmítl změnu podepsat.
Tématu se podle očekávání chytil krajně pravicový Jobbik. „Maďarsko musí zaujmout pevnější stanovisko směrem k autonomii Maďarů, kteří tam žijí,“ uvádí strana v prohlášení na webu.
V Zakarpatí by tak mohlo být rušno, o větší práva se začínají hlásit i zástupci zdejších Rusínů. Ukrajinská média tvrdí, že požadavky na autonomii či dokonce odtržení od Ukrajiny živí Kreml. Mezi Rusíny ale zdaleka nepanuje jednota. Někteří se od požadavků radikálů distancují, odsuzují okupaci Krymu a vyslovují se pro integraci do Evropské unie.
Maďaři v Rumunsku
Maďaři se přitom nesoustřeďují jen na zájmy krajanů na Ukrajině. Pozornost Budapešti se aktuálně upírá hlavně do Rumunska, kde chce vyjednat autonomii pro Sikuly žijící v Sedmihradsku. Celkem se v Rumunsku nachází zhruba 1,3 milionu Maďarů. „Autonomie není odtržení. V EU je to normální realita. Když ji mohou mít ostatní, mělo by nám to také být dovoleno, protože jsme stejně významní jako jiné národy,“ prohlásil vicepremiér Zsolt Semjén.
Bukurešť se snaží aktivity sousedů krotit. Před pár dny zakázala několika maďarským občanům včetně členů Jobbiku na rok vstup na rumunské území. Obvinila je z extremistických aktivit v zemi. Krátce předtím se v Sedmihradsku konala nepovolená demonstrace, které se účastnili i maďarští občané. Protest skončil střetem s policisty.
Radek Palata: Sankce nevyřeší jádro problému
