Zástupci parlamentu, armády a ozbrojených etnických skupin se sešli na mírových jednáních v barmském hlavním městě Neipyijto. Ta navazují na říjnový podpis klidu zbraní, který s rebely podepsala odcházející vláda.
Aktivnější vůdci rebelů a rozdrobených ozbrojených jednotek měli buď zakázáno dorazit, anebo je stále vládnoucí armáda zablokovala na jejich území. „Těch osm, kteří dorazili, patří mezi umírněnější rebely z jihu země, kteří s vládní armádou nebojovali již roky,“ poznamenává Jonah Fisher, barmský korespondent BBC. Ty, kterým nebylo dovoleno dorazit, slíbila barmská armáda rozdrtit. To je ale v rozporu s prohlášením Aun Su Ťij, která se má brzo ujmout vlády a která uvedla, že mírový proces bude hlavní prioritou nové vlády.
Pětidenní mítink
Pětidenní shromáždění stovek delegátů včera projevem zahájila Aun Su Ťij, jejíž strana Národní liga pro demokracii vyhrála listopadové volby a v březnu by se měla chopit moci. Právě budoucí funkce Aun Su Ťij, která má ústavně zakázáno stát se prezidentem, je jedním velkým otazníkem. Sama před volbami zahraničním novinářům rozhodně tvrdila, že pokud volby vyhraje, vládnout bude. Ať již se prý její funkci bude říkat jakkoli.
Neméně komplikovaným tématem je větší autonomie či rovnou samostatnost, jež jsou po celé generace cílem ozbrojených etnických skupin. Problém je starý jako barmská nezávislost na Velké Británii vyhlášená v roce 1948. Tu mimo jiné pomáhal vyjednat otec Aun Su Ťij generál Aun Schan – zakladatel komunistické strany v Barmě, který byl ještě před odchodem Britů zavražděn politickými konkurenty.
Britové tehdy ve snaze udržet klid a buddhistickou majoritu u moci přiznali etnickým minoritám jistou autonomii. Po jejich odchodu však došlo k centralizaci a z dlouholetých slibů větší samostatnosti nikdy nic nevzešlo. Není divu, že pozorovatelé pochybují, že při jednáních může být dosaženo něčeho zásadního.
