Prezidentské volby v Bulharsku nejspíše vyhrál proruský kandidát Rumen Radev, který podle povolebního odhadu získal v dnešním druhém kole 58,1 procenta hlasů.
Prezidentské volby v Bulharsku nejspíše vyhrál proruský kandidát Rumen Radev, který podle tří povolebních odhadů získal v dnešním druhém kole od 58,1 po 58,5 procenta hlasů. Vítězství opozičního kandidáta podle vyjádření premiéra Bojka Borisova povede k demisi vlády, a tím i nejspíše k předčasným parlamentním volbám.
Voliči měli na výběr mezi někdejším velitelem bulharského letectva Radevem (53), který kandidoval jako nezávislý s podporou opozičních socialistů, a předsedkyní parlamentu, vládní kandidátkou Ceckou Cačevovou. Oba uchazeči postoupili z prvého kola, které se konalo před týdnem.
Konzervativní premiér Bojko Borisov, který je u moci od října 2014, dnes potvrdil záměr, že v případě prohry původně favorizované Cačevové odstoupí, což by mohlo vést k předčasným parlamentním volbám.
"Je na lidech, aby rozhodli. Pokud si přejí politickou krizi, budou ji mít," prohlásil během hlasování v hlavním městě. Dříve vybízel voliče, aby se zmobilizovali proti "rudému generálovi". Po jeho vítězství premiér novinářům řekl, že podá demisi "v první pracovní den parlamentu", tedy v pondělí, anebo v úterý.
"Hlavní závěr zní, že naděje a touha po změně vyhrály nad strachem, který se Borisov snažil vyvolat," prohlásil předák socialistů Željo Bojčev. "Demokracie dnes porazila apatii a strach," řekl v televizi třiapadesátiletý Radev.
Pravomoci prezidenta, voleného na pět let, jsou podle bulharské ústavy značně omezené a hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident nicméně může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.
Rumen Radev (53) - bývalý velitel letectva a zkušený pilot
Bývalý velitel bulharského letectva a zkušený pilot Rumen Radev kandidoval jako nezávislý s podporou Bulharské socialistické strany (BSP). Původně ho podporovala i Alternativa pro bulharskou obnovu (ABV), která vznikla z rozkolu mezi socialisty, ta ale nakonec do voleb vyslala svého kandidáta Ivajla Kalfina. - Radev je některými médii označován za proruského politika, což několikrát odmítl s tím, že jako prezident chce jít "bulharskou cestou". Řekl, že ke členství Bulharska v NATO a EU neexistuje alternativa a poukazoval i na to, že velel letectvu členského státu NATO a že studoval ve Spojených státech. "Neměli bychom se dívat na Rusko jako nepřítele," dodává ale tento politik, který je například kritikem protiruských sankcí Západu. Vymezuje se také proti migrantům. - Narodil se 18. června 1963 v Dimitrovgradu. Po absolvování matematického gymnázia vystudoval v roce 1987 Vojenskou školu letectva a poté absolvoval velitelský kurz v USA a sofijskou Vojenskou akademii Rakovského. - Je doktorem vojenských věd a v roce 2003 získal magisterský titul ve Spojených státech. - Velitelem bulharských vzdušných sil byl od roku 2014, z funkce odstoupil letos v srpnu. Předtím velel několika plukům a jednotkám, a pět let byl zástupcem velitele vzdušných sil. Na různých strojích má nalétáno 1400 hodin. Nyní má hodnost generálmajora. - Z pozice šéfa letectva odešel letos v srpnu kvůli sporu s ministrem obrany Nikolajem Nenčevem, který se týkal plánu na společnou obranu bulharského vzdušného prostoru s aliančními partnery. Radev se nestavěl k myšlence jako takové, ale žádal přesné vymezení kompetencí pro zahraniční letce i vyjasnění finančního řešení této problematiky. Již dříve hrozil rezignací kvůli nedostatečnému počtu letounů v armádě i kvůli nedostatečné přípravě nováčků. Od svého záměru ustoupil po slibu premiéra Borisova na zlepšení situace. Na rozdíl od vládního záměru nakoupit použité stíhačky také prosazoval nákup nových strojů. |
