V eurofondu se počítá s Čínou

Nicolas Sarkozy

Nicolas Sarkozy Zdroj: reuters

Miliardy eur, které mají posílit akceschopnost fondu finanční stability (EFSF), nemusí nutně přitéci z evropského prostoru. Záruky a hotovost mohou dodat bohaté rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Čína nebo Brazílie. Informují o tom některá média s odvoláním na zdroje z Bruselu, kde skončil další ze záchranných summitů sedmadvacítky.

Má jít o součást nového modelu, který probírali unijní politici. „Soukromí investoři by mohli vložit hotovost do podřízené společnosti, která by spadala pod EFSF. Ta by pak mohla kupovat státní dluhopisy problémových zemí,“ napsal deník Financial Times Deutschland. Stejný zdroj dodal, že otevřená je otázka, nakolik bude fond sloužit jako záruka proti případným ztrátám z těchto obchodů.

Eurozóna je zajedno, že kapacitu EFSF ve výši 440 miliard eur, které do něj vložily členské státy, je zapotřebí využít v co nejvyšší míře. To znamená i jako prostředek k navázání dalších peněz. Diskutuje se proto o takzvané páce, která by tento „deštník“ roztáhla až do velikosti bilionu eur a více.

Možnosti jsou dvě, ani v jedné nefiguruje ECB. První si pohrává s myšlenkou, že se fond zaručí za část hodnoty obligací a rozhoupe tak střadatele, aby do daného obchodu šli. Protože má být zajištěný díl v menšině, mluví se o 20 až 30 procentech transakce, mohly by peníze z EFSF skutečně napomoci finančním injekcím bilionového objemu.
Druhá opce počítá se zřízení podfondu, do něhož by vložily svůj příspěvek třetí země. Tedy Čína a spol. „Oba modely se dají kombinovat,“ tvrdí předseda Rady EU Herman Van Rompuy.

Čínské angažmá, o nějž má Peking velký zájem, má však řadu odpůrců, připomínají pozorovatelé. Asiaté se už dříve nabízeli, že pomůžou Portugalsku či Itálii, a zároveň se snaží upevnit si přítomnost v evropských firmách. Příkladem je privatizace v Řecku. Tento nájezd ale řadě lídrů v unii vadí.

Nicolas SarkozyNicolas Sarkozy|reuters

Hrubost za dar aneb táta Sarkozy v ráži

Nejprve úsměvy, posléze nadávky. I takový byl nedělní summit Evropské unie, jejíž lídři se ze všech sil snaží vyvolat dojem, že šlo o položení základu ke konečnému vyřešení dluhové krize. Pokračování debaty, tentokrát s přijetím konkrétních závěrů, se čeká zítra večer.

Na začátku víkendové vrcholné schůzky byla vlněná růžová deka, kterou věnoval novopečenému otci, francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, britský premiér David Cameron. Šlo o tradiční výrobek z Cameronova volebního obvodu Witney.

U jednacího stolu už bylo vše jinak, píše deník Guardian. Sarkozymu, vytočenému z Cameronových připomínek, aby státy eurozóny daly věci do pořádku, ujely nervy a začal na kolegu řvát. V tom smyslu, aby držel hubu a nepletl se do společné měny, kterou Britové nenávidí. Napadený zachoval dekorum. Místo oplátky stejnou mincí, píše opět Guardian, opakovaně zdůraznil, že recept na dluhovou krizi je ostrovní prioritou, protože tahanice a nejistoty táhnou dolů tamní hospodářství. „Je v našem zájmu, aby se to vyřešilo,“ kontroval Cameron.

Extempore s Britem nebylo ovšem Sarkozyho jediným, připomíná Der Spiegel. Dalším, koho si vzal šéf Elysejského paláce na mušku, se stal italský premiér Silvio Berlusconi. Už na závěrečné tiskové konferenci (spolu s Angelou Merkelovou) dal Francouz najevo, že jeho očekávání ohledně nasazení Říma v boji s dluhy bylo o hodně větší. Za kulisami pak následovala osobní konfrontace. „Šlo o italské zastoupení v čele Evropské centrální banky,“ přiznal Berlusconi.

Dozvuky hádek

Facka pro Itálii: ze tří jižanů u vesla Evropské centrální banky jsou už jen dva, poroučet se bude člen Výkonné rady Lorenzo Bini Smaghi. Stane se tak na žádost Silvia Berlusconiho a navzdory tomu, že Bini Smaghi pole až dosud vyklidit odmítal. Zůstane Mario Draghi, nastupující šéf ECB a Ignazio Vizenzo, který ho nahradí v čele italské národní banky a Radě guvernérů. Úlitba z Londýna: Cameronovi konzervativci dostali od ministra zahraničí Williama Haguea pokyn, aby nedovolili referendum kvůli setrvání království v EU. Všeobecné hlasování žádalo tvrdé jádro toryů, čímž vytvořilo tlak na šéfa strany Camerona. Ten se musel vžít do role jednoho ze spasitelů eura. Jak to na summitu dopadlo, prozradil Guardian.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.