Hlasování se zúčastnilo 43,09 procenta, tedy o něco více, než při eurovolbách v roce 2009. Česká republika má po Slovensku druhou nejnižší účast.
Nejsilnější frakcí v novém Evropském parlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení, v 751členném zákonodárném sboru bude mít podle dílčích výsledků 212 poslanců. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 186 mandátů.
Zemětřesení ve Francii a v Británii
Historický výsledek ve Francii s 26 procenty hlasů zaznamenala Národní fronta (NF) Marine Le Penové, v europarlamentu by nacionalisté mohli místo současných tří poslanců mít až 25 křesel. Na druhém místě skončili konzervativci, vládní socialisté jsou až třetí. Vládní představitelé označují výsledek za politické zemětřesení a prezident François Hollande se chce sejít se členy kabinetu.
K podobně nevídanému úspěchu jako NF směřovala britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), která po sečtení 64 obvodů z celkových 73 získala 23 mandátů. To je o pět europoslanců více než vládní konzervativci i opoziční labouristé. Pokud ji některá z těchto stran během sčítání zbylých mandátů nepředstihne, bude to poprvé od roku 1910, co celonárodní volby v Británii vyhraje někdo jiný než tyto dvě tradiční formace.
V Německu podle takřka konečných výsledků s přehledem zvítězila konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 35,3 procentem hlasů. Z 96 mandátů určených pro Německo jich bude mít 34, což je oproti roku 2009 ztráta osmi mandátů. Na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD) s 27 europoslanci, třetí jsou s jedenácti poslanci Zelení.
Úspěšný Orbán, naopak Fico vyhrál nepřesvědčivě
V Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) premiéra Viktora Orbána se ziskem 51,49 procenta hlasů. Na druhém místě skončilo radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta, což pro stranu znamená zisk tří křesel v EP.
Na Slovensku vládní socialisté premiéra Roberta Fica zaznamenali s asi 24 procenty nepřesvědčivé vítězství, neboť průzkumy očekávaly až 38 procent hlasů. Ficova strana bude mít šest místo dosavadních sedmi poslanců.
V Polsku po sečtení více než 90 procent hlasů těsně vedli opoziční konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS), v přepočtu na mandáty však měli stejně jako vládní Občanská platforma (PO) 19 křesel.
| Historicky nejnižší účast |
|---|
| Eurovoleb se zúčastnilo druhé nejnižší procento voličů od roku 1979, kdy Evropané své zástupce ve společném zákonodárném sboru volí. V Česku volilo 18,2 procenta lidí, na Slovensku jen 13,05 procenta. Volební účast byla oproti hlasování před pěti lety vyšší v západních zemích, kde zájem o eurovolby pravidelně klesá. |
Ve Španělsku sice vyhráli se 16 mandáty vládní lidovci před opozičními socialisty, kteří získali o dvě křesla méně, obě strany však proti minulým volbám dohromady ztratily 17 europoslanců a za vítěze se tak považují malé strany, kterých do EP nově proniklo hned několik. V Portugalsku uspěli opoziční socialisté, kteří těsně porazili koalici středopravé vlády.
Ve Švédsku sice vyhrála Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, z dvacítky poslaneckých mandátů bude mít šest křesel, vůbec poprvé se dvěma poslanci v parlamentu usedne i nacionalistická formace Švédští demokraté.
V Dánsku s 26,6 procentem hlasů vyhrála krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), která bude mít ze 13 europoslanců vyčleněných pro tuto zemi čtyři křesla. Ve Finsku vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK), velké vítězství ale oslavuje formace Praví Finové. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.
