V Itálii být nechceme, rozhodli Benátčané. Řím může referendum s klidem ignorovat
Aktivisté považují výsledek za velké vítězství, na jehož základě mohou zahájit kroky k vyhlášení skutečného referenda. V tomto ohledu už ale budou moci jen stěží předpokládat, že se jim od úřadů dostane pozitivní odezvy. Iniciativu by musela odsouhlasit regionální rada, pak italský parlament a nakonec i vláda. Ve všech těchto orgánech by se ale zřejmě našlo příliš odpůrců.
Benátští aktivisté argumentují tím, že mocná Benátská republika má se samostatností bohaté zkušenosti. Založena byla na přelomu 7. a 8. století, přežila tisíc let existence a sloužila jako významné centrum námořního obchodu. Nezávislost regionu utnul Napoleon v roce 1797, kdy bylo město přičleněno k Habsburské říši. Součástí Itálie se Benátky staly při vytváření státu v roce 1866.
Zákon o uspořádání referenda schválily místní úřady v roce 2006. „Máme právo na sebeurčení, jak ho uznává OSN (..) Sedm z deseti nových členů Evopské unie má menší populaci než Veneto. Jestliže Estonsko, Lotyšsko a Litva mohou mít místo v Evropském parlamentu, proč ne my?“ vysvětluje organizátor referenda Gianluca Busato.
| Russia Today: Západ referendum záměrně ignoruje |
|---|
| Benátského referenda si všimla i ruská satelitní televize Russia Today, která v rámci své protizápadní propagandy přirovnává separatistické snahy Benátčanů k situaci na Krymu, informuje Česká televize. Západní média obviňuje, že o italském hlasování úmyslně mlčí. V Evropě o referendu údajně ví jen hrstka lidí. Srovnání s krymským hlasováním ale pokulhává, uvádí Česká televize. Po Benátsku na rozdíl od Krymu nepochodují vojska cizího státu a lidé hlasují o samostatnosti, nikoliv o připojení k jinému státu. |
Důvody k odtržení? Především ekonomické
Veneto, ve kterém se Benátky nacházejí, má vlastní dialekt, tradice a historii. Hlavní důvody ke snaze o oddělení jsou ale spíše ekonomického rázu. Vyplývá mimo jiné z dlouholeté nespokojenosti, kdy bohatý sever musí hospodářsky podporovat chudý jih. Region Veneto je navíc nejbohatší italskou oblastí, do níž miliony eur pumpuje kvetoucí turismus i silný průmysl.
„My, Benátčané, máme pocit, že jsme tu jen od toho, abychom platili daně,“ zdůvodnil vzdorný postoj vůči Římu Luca Zaia, guvernér regionu Veneto. Podle něj italská vláda vysává z regionu na daních 71 miliard eur (skoro dva biliony korun), přičemž v něm investuje o 21 miliard méně. „Řím si pořád myslí, že je v čele nějaké říše, a nás považuje za její periferii,“ rýpnul si ještě do vlády.
Riziko rozdrobení Itálie
Odpůrci odtržení pochybují, že by Veneto jako republika mohla existovat sama o sobě. „Jestliže celá země se poslední dobou snaží bojovat s ekonomickou krizí, co by se stalo nezávislému regionu? Je to rozpor,“ domnívá se jeden z odpůrců Pietro Piccinetti. Obává se toho, že pokud by Benátky opravdu získaly samostatnost, další regiony by je zřejmě chtěly následovat. Sto padesát let trvající jednota Itálie by tak byla ohrožena.
| Inspirace? Skotsko a Španělsko |
|---|
| Propagátoři referenda se inspirovali především ve Skotsku, kde se hlasování o oddělení od zbytku Británie bude konat v září. O odtržení určitých částí země se hovoří i ve Španělsku, kde vidí svou budoucnost v samostatnosti Katalánci a Baskové. |
