V Kyjevě rostou barikády, policie povolává posily | E15.cz

V Kyjevě rostou barikády, policie povolává posily

Ukrajinská opozice se obává útoku speciálních jednotek
Ukrajinská opozice se obává útoku speciálních jednotek
• 
ZDROJ: ctk

ČTK, nos

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ukrajinští policisté a vojáci ministerstva vnitra začali dnes večer odstraňovat barikády proevropských demonstrantů, blokující přístup k sídlu vlády v Kyjevě. Ke srážkám mezi pořádkovými silami a demonstranty ale nedošlo.

Prezident Viktor Janukovyč se rozhodl, že se v úterý setká se svými předchůdci v nejvyšší funkci, kteří navrhují nynější politickou krizi v Kyjevě vyřešit jednáním mezi vládním táborem a opozicí. K dialogu vyzval také americký viceprezident Joe Biden.

Demonstrace v Kyjevě propukly před téměř třemi týdny, když Janukovyč ohlásil, že nepodepíše připravenou dohodu o přidružení k Evropské unii, která by Ukrajinu vzdálila Rusku a přiblížila Západu. Opozice se snaží přimět ukrajinské vedení k odstoupení a vypsání předčasných voleb. V neděli v ukrajinské metropoli demonstrovaly statisíce lidí, v noci pak ve vládní čtvrti vyrostly nové barikády.

Ukrajinské ministerstvo vnitra ujistilo, že „vytlačování“ demonstrantů se omezuje na vládní čtvrť, policie však nepodniká žádné akce na náměstí Nezávislosti. Ještě dříve ministerstvo varovalo demonstranty před potrestáním, pokud se policistům postaví na odpor. Generální prokurátor podobně pod hrozbou trestního stíhání vyzval demonstranty, aby vyklidili obsazené veřejné budovy a ukončili blokádu vlády, parlamentu a dalších úřadů.

V Kyjevě v neděli svrhli sochu Lenina

Úřady se podle opozičního předáka Vitalije Klička snaží zastrašit pokojné demonstranty. „Nepodlehneme nátlaku a provokacím, budeme pokračovat v pokojné akci,“ prohlásil bývalý boxerský šampion.

V srdci kyjevského vření, na náměstí Nezávislosti, po celý den panovaly obavy, že se režim rozhodne rozehnat demonstrace silou. Zprávy o posilách pořádkových sil, mířících do metropole, se ale ukázaly spíše „demonstrací síly“ i prověrkou schopností opozice mobilizovat své přívržence a možná i „psychologickou válkou“ před chystaným vyjednáváním opozice a vládního tábora.

Terčem zásahu ozbrojeného komanda se ale stalo kyjevské sídlo strany Vlast vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Komando podle šéfa poslanců této opoziční strany Arsenije Jaceňuka zabavilo veškeré počítače, včetně těch, které slouží opozičním médiím. Policie se od zásahu distancovala. Podle agentury Interfax šlo o akci ukrajinské tajné služby SBU, vyšetřující údajný pokus o státní převrat. Sama SBU se zdržela oficiálního vyjádření.

Na Ukrajině se výrazně zhoršilo počasí, opozice se obává zásahu speciálních jednotek Autor: CTK/AP
K Kyjevě se výrazně zhoršilo počasí. Vláda doufá, že příchod svátků protesty otupí

Prezident Janukovyč nicméně přistoupil na úterní schůzku se svými třemi předchůdci. Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko navrhují jednání s opozicí o východisku z krize, jakož i návrat k rozhovorům s EU o podpisu asociační dohody. Šéf státu má v úterý také přijmout šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou. V Kyjevě je rovněž očekávána náměstkyně ministra zahraničí USA pro evropské záležitosti Victoria Nulandová.

„Hluboké znepokojení“ nad hrozbou násilí na Ukrajině zatím vyjádřil americký viceprezident Biden. V telefonickém rozhovoru vyzval Janukovyče k dialogu s opozičními předáky, které by uvolnilo rostoucí napětí. „Násilí nemá místo v demokratické společnosti a není slučitelné s našimi strategickými vztahy,“ upozornil Biden.

Pokojný průběh kyjevských demonstrací ocenil i šéf Evropské komise. „Mladí lidé v ukrajinských ulicích v mrazivých teplotách píší nové stránky evropských dějin,“ řekl José Barroso. Akce proevropské opozice jsou podle něj dalším důkazem o významu evropských hodnot.

Ukrajina bouří od 21. listopadu,kdy vláda zastavila intergraci s EU
21. listopadu - Ukrajinská vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Rozhodnutí padlo na zasedání kabinetu, jehož předseda Mykola Azarov zároveň vyzval k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Vláda svůj krok vysvětlila tím, že jednání bude pozastaveno do doby, než bude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou.
Ukrajinský parlament již předtím neschválil zákon umožňující léčbu vězněné expremiérky Julije Tymošenkové v zahraničí. Přijetí tohoto právního předpisu bylo přitom jednou z podmínek, kterou si kladla EU před podpisem asociační dohody s Kyjevem.
Prezident Viktor Janukovyč oznámil z Vídně, kde se zúčastnil podnikatelského fóra, že „alternativa evropské integrace neexistuje, dochází možná jen k dočasným komplikacím.“
22. listopadu - Tymošenková oznámila, že je ochotna vzdát se ve prospěch asociační smlouvy i naděje na vlastní osvobození. Zároveň vyzvala Ukrajince, aby na protest proti vládnímu rozhodnutí vyšli do ulic.
Na ruskojazyčném jihovýchodě byla situace opačná. Parlament černomořského autonomního Krymu například ve zvláštní rezoluci rozhodnutí vlády o zastavení integrace podpořil.
24. listopadu - Desetitisíce lidí se v Kyjevě zapojily do demonstrace „Za evropskou Ukrajinu“, kterou zorganizovaly tři hlavní ukrajinské opoziční strany na protest proti zastavení integrace s EU. Po mítinku na centrálním kyjevském náměstí se demonstranti přemístili k sídlu vlády, kde část z nich napadla hlídkující policisty kameny a láhvemi se zápalnou směsí. Policie odpověděla obušky a slzným plynem.
Shromáždění se podle médií stalo největším protestem od „oranžové revoluce“ v roce 2004, která vynesla k moci prozápadní reformátory Viktora Juščenka a Juliji Tymošenkovou. Demonstrace pokračovaly i v následujících dnech.
25. listopadu - Ruský postoj k asociační dohodě mezi Ukrajinou a EU ve společném prohlášení odmítli předseda EK José Barroso a stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Na Ukrajinu byl podle nich v souvislosti s dohodou vyvíjen tlak zvnějšku, evropská nabídka na podpis asociační dohody a související dohody o volném obchodu je ale stále na stole.
Vězněná expremiérka Tymošenková zahájila hladovku na podporu asociační dohody s EU. V centru Kyjeva se stovky demonstrantů znovu pokusily napadnout sídlo vlády. Ukrajinská opozice odeslala do parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě premiéra Azarova.
26. listopadu - Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a jeho ruský protějšek Vladimir Putin kritizovali EU kvůli jejímu vystupování ve sporu o Ukrajinu. Janukovyč prohlásil, že Kyjev na partnerství s EU ještě není hospodářsky zralý, a odmítl údajně „ponižující“ nabídku finanční pomoci ze strany EU. Putin unii vytkl výroky, v nichž Moskvu obvinila z tlaku na Kyjev.
27. listopadu - K demonstrantům se navzdory výhrůžkám ze strany ministerstva školství připojili studenti.
29. listopadu - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala dlouho plánovanou asociační dohodu s Evropskou unií. Setrvala tak na svém překvapivém obratu z 21. listopadu. Unijní prezident Herman Van Rompuy a předseda EK José Barroso summitu využili k opětovné kritice na adresu Ruska.
30. listopadu - Policie tvrdě rozehnala protirežimní demonstraci. Opozice vyzvala k předčasným prezidentským a parlamentním volbám a začala připravovat celostátní stávku. V reakci na policejní násilí prohlásila, že vytváří „ústředí národního odporu“.
1. prosince - Desetitisíce stoupenců opozice opět zaplnily centrum Kyjeva na novém protivládním protestu. Skupina demonstrantů se za pomoci traktoru pokusila prorazit zátarasy v ulici, kde sídlí prezidentská kancelář. Policie použila k rozehnání davu slzný plyn. Na místě byly i kordony speciálních jednotek Berkut.
8. prosince - Opakuje se situace z minulého týdne. Počet demonstrantů v centru Kyjeva však podle odhadů dosahuje milion. Demonstranti svrhli sochu Lenina.

Zahraniční tisk: Ukrajina si vybrala Moskvu

Autor: ČTK, nos

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video