Podle povstalecké agentury DAN předal zmocněnec doněckých separatistů Denis Pušilin v Minsku členům kontaktní skupiny návrhy na mírové uspořádání konfliktu. „Dali jsme jim návrh protokolu, včetně souboru opatření směřujících k vojenskému a politickému urovnání. Členové kontaktní skupiny protokol převzali se slibem, že po přestávce na něj odpoví,“ citovala agentura doněckého politika.
Kdy se tak má stát, Pušilin neupřesnil. Dodal jen, že o dosaženém příměří „je zatím předčasné hovořit, přinejmenším do středy“. Ruská agentura Interfax napsala, že termín posouzení povstaleckého návrhu nebyl zatím nijak upřesněn.
Obrysy dohody podle agentury TASS vypracovala takzvaná kontaktní skupina, jejímiž členy jsou ukrajinský exprezident Leonid Kučma, proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, ruský velvyslanec v Kyjevě Michail Zurabov a zmocněnci separatistů Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Prostředníkem jejich jednání je švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.
Na východě Ukrajiny bylo loni vyhlášeno příměří dvakrát, v září a v prosinci. V prvním případě se během podzimu bojová aktivita podstatně snížila, ale úplný klid zbraní nenastal. Zvýšená bojová aktivita pak vyústila v nové jednání o příměří, které ovšem v prosinci nevydrželo prakticky ani den.
| Krize na východě Ukrajiny trvá již deset měsíců |
|---|
| 2014 6. dubna - V potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přerostly demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny. Následující den separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku. 13. dubna - Kyjev zahájil na východní Ukrajině „rozsáhlou protiteroristickou operaci“ na obranu před ruskou agresí. 28. dubna - EU a také Spojené státy ohlásily nové sankce proti Rusku. Sankce byly poté několikrát rozšířeny. 11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. 25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června. 27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou. Smlouva byla ratifikována 16. září. 5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, hlavní bašty povstalců a symbole jejich boje. 17. července - V oblasti kontrolované separatisty se zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil; letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; většina z obětí byli Nizozemci, obě strany se obviňují ze sestřelení. 7. srpna - Ruská vláda vyhlásila v reakci na rozšiřování sankcí ze strany EU a USA roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí. 25. srpna - Povstalci zahájili protiofenzivu. 26. srpna - První jednání mezi čtyřma očima mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Porošenkem v Minsku za přítomnosti EU. 28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků. 5. září - Na východní Ukrajině začalo od 17:00 SELČ platit příměří, na kterém se o několik hodin dříve v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů. Příměří je od počátku porušováno. 26. října - V parlamentních volbách získalo nejvíce mandátů uskupení hlavy státu, Blok Petra Porošenka. Na druhé příčce skončila prozápadní Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňuka, který zůstal premiérem. 30. října - Ukrajina a Rusko se po tvrdých jednáních dohodly na zimních dodávkách ruského plynu na Ukrajinu. 2. listopadu - Volby na separatistickém východě Ukrajiny potvrdily pozice povstaleckých vůdců Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Kyjev a EU volby neuznaly, Rusko oznámilo, že bude výsledky respektovat. 4. prosince - Porošenko oznámil, že na Donbasu začne 9. prosince v souladu ze zářijovými dohodami z Minsku „den klidu“. Porošenko také navrhl nové jednání v Minsku. 23. prosince - Ukrajinský parlament schválil zrušení neutrality a rozhodl o tom, že země bude usilovat o členství v NATO. |
| 2015 13. ledna - Dvanáct civilistů přišlo o život poté, co linkový autobus na východě Ukrajiny dostal přímý raketový zásah. 22. ledna - Při zásahu tramvajové zastávky v Doněcku minometnou palbou zahynulo na jihu města údajně až 13 lidí. 24. ledna - Povstalci zahájili ofenzivu na jihoukrajinský Mariupol. 2. února - Doněčtí povstalci vyhlásili všeobecnou mobilizaci; povoláno do zbraně má být až 100 tisíc lidí. 5. února - Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová přiletěli do Kyjeva s novým mírovým plánem. 6. února - Merkelová a Hollande jednali v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o novém mírovém plánu. 8. února - Merkelová, Hollande, Porošenko a Putin se telefonicky dohodli, že o ukrajinské krizi budou jednat ve středu 11. února v Minsku. 10. února - Účastníci minských jednání se dohodli na režimu příměří na východě Ukrajiny a na jeho kontrole, oznámila ruská agentura TASS s odkazem na anonymní informované zdroje. Dojednali prý rovněž postup stažení těžké výzbroje a pravděpodobně i budoucí právní status Donbasu. Podle běloruských médií jednání poté skončilo. Povstalci ale tvrdí, že předložili návrh politického urovnání a čekají na odpověď. |
Radek Palata: Kdy k sobě Kyjev a Moskva najdou cestu?
