Organizační změny mají podle ruských médií posílit koordinaci bezpečnostních složek a účinnost jejich boje s hrozbou terorismu, s rozmáhajícím se organizovaným zločinem, ilegálním přistěhovalectvím a šířením narkotik. Podle prezidenta má Národní garda převzít funkce obávaných speciálních bezpečnostních jednotek OMON a oddílu rychlé reakce SOBR, které dosud spadaly pod ministerstvo vnitra.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Národní garda bude nasazena i při potlačování nepovolených demonstrací a jiných pouličních akcí opozice, k nimž ruské úřady nevydají svolení. Zřízení nové instituce prý neznamená, že by Putin měl k dosavadním strukturám OMON nedůvěru.
Přímo pod prezidentem
Z Putinova rozhodnutí vyplývá, že zatímco dosavadní vojska ministerstva vnitra byla podřízena resortnímu ministrovi, jejich nástupkyni Národní gardu bude přímo řídit prezident. Velením Národní gardy byl pověřen bývalý dlouholetý šéf Putinovy ochranky Viktor Zolotov, jemuž podle agentury TASS prezident „osobně důvěřuje“. Zolotov poslední tři roky působil jako velitel vojsk ministerstva vnitra. Nyní se zároveň stává členem Bezpečnostní rady, nejužšího Putinova bezpečnostního grémia.
Ruská média spekulují, že poměrně razantní reorganizace by mohla ovlivnit i postavení ruské kontrarozvědky FSB, jejíž pravomoci se prý s nově zřízenou Národní gardou částečně překrývají. Peskov na přímou otázku odpověděl, že „o reorganizaci FSB je předčasné hovořit“.
Ruská vojska ministerstva vnitra mají podle dostupných údajů zhruba 170.000 mužů. Nikdy nebyla součástí armády, i když jsou ze zákona doplňována s využitím branné povinnosti. Jejich hlavním úkolem je dbát o zachování ústavního zřízení a veřejného pořádku. V případě vnějšího ohrožení státu nicméně mají fakticky plnit roli pravidelné armády. Klíčovou roli sehrály tyto útvary například v obou čečenských válkách. Vojska ministerstva vnitra mají i vlastní rozvědku.
