Válka v Íránu v souvislostech: aktuální vývoj a dopady na globální ekonomiku v mapách a grafech
- Aktuální vývoj po americko-izraelských úderech na Írán.
- Proč je Hormuzský průliv klíčovou tepnou světové energetiky a jak konflikt rozhýbal ceny ropy, plynu i zlata?
- Jaké jsou dopady na globální dopravu? Uzavřená letiště v Perském zálivu i evakuace českých občanů.
Co se aktuálně děje: Izrael a USA zaútočily na Írán
Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, zaměřený na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády i vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump operaci zdůvodnil snahou zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně a současně vyzval Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael i několik zemí Perského zálivu.
Napětí dále eskalovalo v neděli, kdy íránský režim potvrdil smrt nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle některých západních představitelů se tím režim dostal do kritické fáze a jeho budoucnost je nejistá.
Americko-izraelské údery mezitím pokračují třetím dnem a rozšířily se i na cíle v Libanonu. Teherán odpověděl další vlnou raket a dronů namířených na Izrael, státy Perského zálivu i britskou leteckou základnu na Kypru. Konflikt tak přerůstá regionální rámec a ohrožuje lodní dopravu v oblasti Perského zálivu. Nejistota se okamžitě promítla na trzích, kde prudce rostou ceny ropy a dalších energií. Letecká doprava zároveň zažívá největší krizi a chaos od pandemie covidu-19.
Podle údajů íránského Červeného půlměsíce si dosavadní boje vyžádaly nejméně 555 obětí.
Hormuzský průliv jako škrtidlo světa. Kam míří ropa?
Obchodníci se obávají, že konflikt by mohl zastavit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně světové energetiky, kudy proudí zhruba pětina globálních dodávek ropy a asi třetina dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Tyto obavy se začaly naplňovat už v pondělí, kdy napětí narušilo dodávky ropy do několika asijských zemí závislých na Blízkém východě.
Lodní doprava průlivem prakticky ustala a tankery se staly terčem ostřelování, k němuž v odvetě přistoupily íránské revoluční gardy. Současně musela omezit provoz i některá zařízení na zpracování ropy v regionu, včetně rozsáhlého rafinerského komplexu Ras Tanura v Saúdské Arábii, uvedla agentura Reuters. Kombinace výpadků v dopravě i zpracování suroviny se okamžitě promítla do prudkého růstu cen ropy a plynu.
Analytici zároveň varují, že pokud by přerušení dopravy v Hormuzském průlivu trvalo delší dobu, ceny ropy by mohly zamířit až k hranici 100 dolarů za barel.
Skokový růst cen: Zdražuje ropa, plyn i zlato
Napětí kolem konfliktu se v pondělí naplno promítlo na finančních trzích. Ceny ropy a plynu výrazně rostou, zatímco akciové trhy oslabují, protože dražší energie a další dopady bojů mohou negativně zasáhnout hospodaření firem i globální ekonomiku.
Severomořská ropa Brent během dne vyskočila až na 82,37 dolaru za barel, nejvýše od loňského ledna. Část zisků sice později odevzdala, kolem pondělních 11.00 SEČ si však stále připisovala zhruba sedm procent a obchodovala se blízko 78 dolarů za barel. Výrazný pohyb zaznamenal také plyn. Velkoobchodní cena pro evropský trh vzrostla o více než čtvrtinu a krátce překonala hranici 40 eur (asi 970 korun) za megawatthodinu, než se opět vrátila pod tuto úroveň.
Rostoucí nejistota zároveň žene vzhůru i ceny zlata, které investoři tradičně vnímají jako bezpečné útočiště v obdobích krizí. Jeho cena se vyšplhala nad 5400 dolarů za unci.
Jak velká je íránská armáda a kde má jaderná zařízení?
Íránské ozbrojené síly patří v regionu k největším. Otevřené odhady pracují zhruba s 610 tisíci vojáky v aktivní službě. Spojené státy americké mají v oblasti Perského zálivu dlouhodobě významnou vojenskou přítomnost. V Kuvajt udržují tisíce vojáků a logistická centra využívaná pro operace v regionu, zatímco ve Spojených arabských emirátech disponují leteckými a námořními kapacitami, které slouží k monitorování námořních tras a projekci síly.
Jaderná zařízení jsou v Íránu rozptýlená na více místech a část z nich je podzemní. K nejčastěji zmiňovaným uzlům patří obohacovací závody Natanz a Fordow, dále komplex v Isfahánu (konverze uranu a další palivové/technologické provozy), těžkovodní projekt u Aráku a výzkumný reaktorový areál v Teheránu. Samostatně stojí komerční jaderná elektrárna Búšehr na pobřeží Perského zálivu.
Zrušené lety na Blízký východ: Evakuace Čechů
Americko-izraelské údery na Írán vyvolaly největší dopravní chaos od pandemie covidu, uvedl deník The Guardian. Vzdušný prostor nad částí Blízkého východu zůstává už třetím dnem výrazně omezený a velká letiště na Arabském poloostrově, včetně Dubaje – nejrušnějšího mezinárodního leteckého uzlu na světě – jsou mimo provoz. Takto dlouhé a rozsáhlé uzavření, zahrnující i tři hlavní tranzitní uzly v oblasti Perského zálivu, označuje list za bezprecedentní.
Důsledkem jsou statisíce cestujících, kteří v regionu uvízli a čekají na náhradní či repatriační lety. Dopady se promítly i do Česka. Z Letiště Praha v pondělí aerolinie zrušily 17 spojů do zemí na Blízkém východě a zároveň z Prahy ráno odstartovaly dva repatriační lety pro české občany, kteří se v oblasti nacházejí.
Zpracováno s využitím informací ČTK.
