Varšava chce dál bojovat o justiční reformu. I přes veto prezidenta Dudy

Polský Sejm

Polský Sejm Zdroj: EPA

Polský Sejm
Polský Sejm
3
Fotogalerie

Evropská komise o víkendu oficiálně spustila řízení s Polskem kvůli možnému porušení unijní legislativy v souvislosti se zaváděnou justiční reformou. Varšavě tak nyní běží měsíční lhůta na odpověď, která má rozptýlit obavy Bruselu o nezávislost polské justice. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) přitom dala najevo, že hodlá pokračovat v prosazování dalších zákonů o soudech navzdory odporu EU, prezidenta a části veřejnosti.

Kritizované reformní úsilí kabinetu sestává ze tří zákonů - o soudní radě, nejvyšším soudu a obecních soudech. Prezident Andrzej Duda minulý týden ohlásil veto prvních dvou, poslední ale podepsal. Poté, co byl v pátek zveřejněn v úředním věstníku, následovala reakce Bruselu.

„Nová pravidla umožňují ministrovi spravedlnosti ovlivňovat soudce zejména prostřednictvím nejasných kritérií pro prodloužení jejich mandátů,“ píše se mimo jiné v prohlášení komise, které se nelíbí ani právo ministra jmenovat a odvolávat šéfy soudů a rozdílný důchodový věk pro mužské a ženské soudce. Spor by teoreticky mohl skončit odnětím hlasovacích práv Polsku.

Varšava kritiku odmítá, považuje ji za vydírání, je však ochotná s komisí jednat. PiS zároveň trvá na tom, že současný justiční systém je nefunkční a zkorumpovaný a obnovu potřebuje. Jeho šéf Jaroslaw Kaczynski zdůraznil, že prezidentským vetem neskončila snaha prosadit změny, které vyvolávají ještě větší rozruch než novela o obecních soudech. „To znamená, že radikální reforma bude, částečná nic nezmění,“ řekl ve čtvrtek. Strana chce ale prozatím vyčkat, s čím přijde Duda, který plánuje vlastní úpravy zmíněných zákonů.

Polská média v posledních dnech rozebírají, jaké pohnutky ho vedly k rozhodnutí je vetovat. K PiS dosud velmi loajální prezident stranu krokem zaskočil. Komentátoři poukazují na to, že Duda je v Polsku populárnější než vládní partaj, a tak se možná snaží zbavit nálepky její loutky a připravit se na další kariéru. Spekuluje se i o tom, že ho mohla ovlivnit církev, která je sice PiS nakloněná, ale nepřeje si další rozdělování polské společnosti.

Podle některých zdrojů nenastal jen rozkol mezi PiS a prezidentem, spory o reformu údajně nahlodávají i jednotu strany. „Zbytek léta hodně napoví o budoucnosti Dudy, PiS i polské politiky,“ komentoval pro Reuters současnou atmosféru nejmenovaný zdroj blízký vládě.

Vláda si posvítí i na média
Lídr vládního Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński uplynulý týden ohlásil, že jeho strana chystá další krok, který podle něj zřejmě vyvolá velmi silný odpor. 

Po uzavření justiční kapitoly se chce zaměřit na „decentralizaci“ médií.
Neuvedl sice zatím žádné detaily, na základě dřívějších prohlášení členů PiS se ale dá očekávat především snaha o omezení zahraničního vlastnictví soukromých médií.