Velká Británie sklízí kritiku za imigrační politiku
Britští konzervativci ve snaze vzít zbraň z rukou konkurenční Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP) zpřísňují pravidla pro imigranty. Chtějí hlavně omezit jejich přístup k sociálním dávkám, což už částečně uskutečnili. Debata se vyostřila v souvislosti s novoročním koncem pracovních omezení pro Rumuny a Bulhary.
Všeobecné obavy navíc umocnily statistiky. Zatímco po přistěhovaleckém náporu z vlny rozšíření EU v roce 2004 čísla dva roky klesala, loni se trend opět otočil, i když jen mírně. Poslední dostupný údaj hovoří o meziročním přírůstku o 182 tisíc. Vláda Davida Camerona přitom slibuje, že ho do roku 2015 dostane pod sto tisíc.
| Polské obavy |
|---|
| Polská opozice vyzývá vládu, aby zabránila dalšímu odchodu mladých do zahraničí, čemuž může nahrát stoupající nezaměstnanost. Strana Právo a spravedlnost (PiS) varuje, že mnoho Poláků může odjet, až v květnu zpřístupní pracovní trh Švýcarsko, a také v souvislosti se zaváděním minimální mzdy v Německu. Téma je nyní v zemi ostře sledované vzhledem k diplomatické roztržce mezi Varšavou a Londýnem kvůli poznámkám premiéra Davida Camerona o polských přistěhovalcích. |
Na celkovější hodnocení je sice brzy, strach z přílivu Bulharů a Rumunů se však zatím nenaplňuje. Podle všeho do království zatím přijely jen desítky uchazečů o práci z těchto zemí. Andor Brity pokáral kvůli zbytečné hysterii. Podle něj by měli být méně emotivní a nenechat se manipulovat politiky. „Lidé by měli svou pozornost zaměřit na fakta,“ podotkl.
Rumunský velvyslanec v Londýně Ion Jinga míní, že by země zájemce o práci měla spíše vítat. „Britské firmy nyní inzerují pět tisíc míst pro Rumuny, aby zalepili díru na trhu s vysoce kvalifikovanými pracovníky,“ podotkl.
Podobně mluví i britský ekonom Robert Chote. Poslancům řekl, že imigrace podporuje tvorbu HDP, protože přistěhovalci přicházejí už vzdělaní na útraty jiné země, jsou v pracovním věku a využívají méně sociálních výhod než občané království. „Je jasné, že pokud bude imigrace nižší, fiskální pozice bude na základě toho poněkud horší,“ varoval.
Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost v této souvislosti nabízí dílčí prognózy. Pokud by se přírůstek přistěhovalců držel na úrovni 140 tisíc ročně, bude podle něj veřejný dluh Británie v roce 2063 necelých sto procent HDP. Jestliže imigrace klesne na nulu, vyhoupne se za padesát let na 140 procent.
Politici se ale před blížícími se volbami ohlížejí hlavně na hlas lidu. Podle aktuálního průzkumu si přeje omezit přistěhovalectví 77 procent Britů. Vláda navíc tvrdí, že několik unijních zemí její názory sdílí a je připraveno podpořit změny pravidel EU.
