Tamní ekonomický zázrak stojí na dělnících. Ne ale na zaměstnancích, kteří tak jako v Evropě žijí v místě továrny, nýbrž na dělníkovi z venkova, který bydlí v továrně na ubytovně. Pokud chce Čína udržet tempo růstu, bude se ke svým dělníkům muset začít chovat jinak, konstatuje analýza deníku Wall Street Journal a dokládá to čísly.
Počet migrujících dělníků z venkova, kteří jsou hnací silou exportního motoru, stoupl z 25 milionů v roce 1990 na loňských 158 milionů. Teď vyvstal strach, že zdroj těchto pracovníků ze zemědělských oblastí pomalu vysychá. Mzdy v letošním prvním pololetí stouply o čtrnáct procent, a to navzdory zpomalení vývozu a úbytku zakázek v továrnách a na stavbách, kde tito lidé pracují. To ukazuje na nedostatek pracovních sil.
Hlavním problémem ale není nedostatek lidí, nýbrž nevhodná politika, argumentuje deník. Podle Sin Menga, experta na čínský pracovní trh z Australské státní univerzity, stráví průměrný venkovský dělník mimo svou vesnici sedm let. Do města přijede ještě jako -náctiletý a v 25 letech odjíždí zpátky na vesnici založit rodinu a vychovat děti. Ze 380 milionové venkovské populace mezi šestnácti a čtyřiceti lety pracuje sto milionů ve městech.
Čínský venkovan není ve městech žádoucí. Chce se po něm práce, ale není mu dopřán přístup k výhodám městského života, zjistil Sinův výzkum. Pojištění proti nezaměstnanosti mělo loni třináct procent venkovských dělníků, dvacet procent mělo zdravotní pojistku. V městské populaci mělo tyto pojistky 66 procent, respektive 87 procent lidí.
Také ničení škol pro děti dělníků z venkova, které nastalo před rokem, dokládá, jak vítaní jsou nově příchozí ve městech.
Dobrá zpráva Sinova výzkumu tedy zní, že zásoby pracovních sil nedocházejí.
Čtěte také:
Čína se letos stane největším trhem s chytrými telefony
Čína skupuje „Mittelstand“ - německé střední podniky
Čína má první letadlovou loď. Vyrobila jí ze sovětského Varjagu
Špatnou zprávou naopak je, že noví pracovníci mířící do budou chtít vyšší mzdy a čínská města čekají rozsáhlé reformy, které je uzpůsobí přijímání venkovských dělníků. Venkované postavili čínská města, teď jim ještě musí být umožněno, aby v nich žili.
Průmysl trpí poklesem poptávky
Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o 7,6 procenta, nejméně od krizového roku 2009. Ochlazení poptávky po čínském zboží pociťují zejména provincie s koncentrovanou tovární výrobou. Například pletárna svetrů Dongguan Yuhe Garment v Tung-kuanu na jihu země musela snížit výrobu o polovinu a propustit třetinu zaměstnanců. Ochlazení zasáhne nejtvrději menší a střední výrobce. „Je to nejhorší sezona od roku 1997, kdy jsme zahájili výrobu,“ uvedl šéf firmy Chuang S’. Čínský vývoz roste za prvních osm měsíců roku tempem 7,1 procenta, což je oproti loňským 20,3 procenta výrazný propad. V Tung-kuanu je zpomalení exportu vidět leště více: z 17,3 procenta na 5,9 procenta. Podle vlády v Pekingu klesl zisk hlavních čínských průmyslových firem letos v srpnu meziročně o 6,2 procenta.
