Nový balík pomoci by podle zdroje zahrnoval 58 miliard eur z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a 16 miliard eur od MMF.
„Tyto tři instituce (EK, ECB a MMF) se dohodly, že dají kladné hodnocení reformnímu návrhu zaslanému ve čtvrtek řeckou vládou,“ řekl zdroj. Reformní návrh už získal podporu řeckého parlamentu. Během dne se otázkou budou zabývat země eurozóny na pracovní úrovni a později pak příslušní ministři financí. To už by mohl být znám jejich verdikt, zda má smysl dál vyjednávat.
Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos v pátek vyjádřil přesvědčení, že mezinárodní věřitelé přijmou mnohé z řeckých požadavků na zmírnění podmínek splácení řeckého dluhu.
Někteří evropští partneři, jako Francie nebo Itálie, vyjadřovaly ohledně celkové dohody spíše optimismus, ovšem Německo nebo Nizozemsko byly mnohem obezřetnější. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dokonce naznačil, že řecké návrhy musejí jít výrazně dál, než požadovali v červnu mezinárodní věřitelé, aby Atény mohly získat novou finanční pomoc.
| Vláda navrhuje reformu daní, penzí i veřejného sektoru |
|---|
| Řecko ve čtvrtek předložilo eurozóně 13stránkový návrh reforem, které slibuje provést v souvislosti s žádostí o další finanční pomoc z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Atény žádají během tří let sumu 53,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun). Níže jsou podrobnosti z návrhu, o němž hlasoval řecký parlament. |
| Rozpočtové plány |
| Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek, tedy k tomu, že vláda vybere na daních více peněz, než utratí. Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta. |
| Změny v dani z přidané hodnoty |
| Daně v řadě oblastí porostou: vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu a nejnižší šestiprocentní sazba bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Nová výše DPH by měla platit od října. |
| Sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy, má skončit. Vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší. |
| Fiskální reforma |
| Vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 pak o 200 milionů. Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Větší zdanění se bude týkat i luxusního zboží, kde sazba poroste z deseti na 13 procent a za luxusní zboží se budou nově považovat například rekreační lodě delší než pět metrů. |
| Reforma penzí |
| Vláda chce v oblasti důchodů letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP. Zpřísněny mají být podmínky předčasného odchodu do důchodu, který má být penalizován 16procentním snížením za každý rok. |
| Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti. |
| Veřejný sektor |
| Úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se „znalostmi, výkonem a odpovědností“ pracovníků. Výhody jako je placené volno či cestovní náhrady mají odpovídat evropským normám. |
| Vláda chce do konce měsíce představit plány boje s korupcí, hodlá zprůhlednit financování politických stran a zajistit větší nezávislost při vyšetřování finanční kriminality. |
| Výběr daní |
| Vláda chce zlepšit výběr daní, přísněji stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva. |
| Privatizace |
| Atény hodlají pokračovat v prodeji státního majetku a chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň. |
Pavel Páral: O jediném správném řešení se nejedná
