Většina azylantů pracuje v Německu jako kvalifikovaná síla

Migranti v Německu

Migranti v Německu Zdroj: profimedia

Angela Merkelová
ilustrační
3
Fotogalerie

Přibližně 60 procent lidí pocházejících z hlavních zemí původu žadatelů o azyl pracuje v Německu jako kvalifikovaná síla. Ve 43 procentech případů jde o místa, u nichž je vyžadováno alespoň absolvování dvouletého učebního oboru. Naopak velmi nízký je podíl imigrantů, kteří se mohou prokázat diplomem z vysoké odborné školy. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství (IW).

Pouze 9,4 procenta uprchlíků pracuje na pozicích, pro něž je zpravidla vyžadován vysokoškolský diplom v humanitně zaměřených oborech. Podíl těch, kteří vykonávají povolání předpokládající vysokoškolské vzdělání odborného či technického rázu, činí jen 4,1 procenta.

Německý institut se při svých výpočtech opíral o už překonané statistiky Spolkové agentury práce (BA) z letošního března, kdy bylo v Německu zhruba 140 tisíc zaměstnanců podléhajících sociálnímu pojištění a pocházejících z osmi nejdůležitějších zemí původu žadatelů o azyl. Koncem září už bylo těchto lidí 195 tisíc, což je o 75 tisíc více než v září předchozího roku.

Ještě při oznamování listopadové míry nezaměstnanosti zdůraznil Raimund Becker z vedení BA, že mnozí z těch uprchlíků, kteří mezitím našli práci, vykonávají takzvané pomocné činnosti.

Podle poznatků IW z konce března končícího roku našla téměř pětina zaměstnanců z tradičních uprchlických zemí uplatnění například v bezpečnostních službách, údržbě budov, zahradnictví a dalších podobných službách.

Devět procent jich pracovalo jako námezdní zaměstnanci, téměř 17 procent našlo práci v pohostinství, dalších 12,4 procenta v obchodě, přes 11 procent se uplatnilo ve zpracovatelských řemeslech a deset procent ve zdravotnictví a sociálních službách.

Podle prognóz by mohl do budoucna podíl uprchlíků, kteří najdou práci jen jako pomocníci, ještě vzrůst. Koncem listopadu bylo na úřadech práce zaregistrováno 420 tisíc uprchlíků hledajících práci. Nezaměstnaných je mezi nimi zhruba 175 tisíc.

Ostatní žadatelé o azyl v současnosti ještě navštěvují integrační nebo jazykové kurzy nebo rekvalifikační kurzy úřadu práce.

Mnoho uprchlíků má motivaci rychle se zapojit do německého pracovního trhu. Zprostředkování práce však často komplikují nedostatečné jazykové znalosti a chybějící vzdělání, upozornila DPA.

Podle reprezentativního průzkumu mezi dospělými uprchlíky má nějakou školu 64 procent uprchlíků. Pětatřicet procent má dokonce středoškolské vzdělání. Pouze 11 procent absolvovalo jen první stupeň základní školy a dalších 11 procent ani to ne. Dvaasedmdesát procent uprchlíků však nemá žádné odborné nebo vysokoškolské vzdělání.

Herbert Brücker z norimberského Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB) upozorňuje na skutečnost, že vzdělávání mnoha uprchlíků přerušila válka nebo útěk z domova. Kromě toho je rozdílná také úroveň školství v různých zemích. "Jeden rok školy v Sýrii jistě není srovnatelný s jedním rokem školy v Německu," zdůraznil Brücker.

Mnozí uprchlíci přesto v Německu usilují o uznání svého dosaženého stupně vzdělání. Podle údajů německých průmyslových a obchodních komor podalo takovou žádost na konci října 1700 Syřanů. Většinou šlo o zaměstnance v obchodu, elektrikáře nebo odborníky na výpočetní techniku. Pokud své vzdělání nebo praxi nemohou doložit, jsou přezkoušeni. Většina takových řízení má nakonec pozitivní výsledek.

Někteří uprchlíci však chtějí začít vydělávat co nejrychleji, a to bez ohledu na podmínky, potvrzují například humanitární organizace. Lidé totiž musí platit převáděčům nebo finančně podporovat své rodiny.

Někteří naopak na práci nespěchají. Stejně jako mezi Němci jsou i takoví, kteří po zkušenostech se zprostředkovateli práce raději pobírají sociální dávky, než aby si za celý měsíc práce přišli na 200 eur navíc, poznamenala agentura DPA.