Vrakoviště sdílených bicyklů v Číně: část kol už se podařilo zrecyklovat

30.000 sdílených jízdních kol roztroušených po Šanghaji. Komise městské dopravy oznámila, že společnosti, které sdílejí kola, by měly včas vyčistit město od svých bicyklů.

30.000 sdílených jízdních kol roztroušených po Šanghaji. Komise městské dopravy oznámila, že společnosti, které sdílejí kola, by měly včas vyčistit město od svých bicyklů. Zdroj: Profimedia

Z parkoviště na periferii Šanghaje je cyklohřbitov. Končí tu kola, která byla ve městě zaparkována mimo vyhrazená stanoviště.
Z parkoviště na periferii Šanghaje je cyklohřbitov. Končí tu kola, která byla ve městě zaparkována mimo vyhrazená stanoviště.
Z parkoviště na periferii Šanghaje je cyklohřbitov. Končí tu kola, která byla ve městě zaparkována mimo vyhrazená stanoviště.
30.000 sdílených jízdních kol roztroušených po Šanghaji. Komise městské dopravy oznámila, že společnosti, které sdílejí kola, by měly včas vyčistit město od svých bicyklů.
30.000 sdílených jízdních kol roztroušených po Šanghaji. Komise městské dopravy oznámila, že společnosti, které sdílejí kola, by měly včas vyčistit město od svých bicyklů.
8
Fotogalerie

Na největším čínském vrakovišti leží až 200 tisíc sdílených kol. Je to důsledek vyostřené konkurence na tamním trhu. V jednu chvíli spolu o čínské cyklisty bojovalo až 40 startupů, většina z nich ale zkrachovala a kola byla ponechána svému osudu. Část kol už se ale podařilo zrecyklovat, vyrábějí se z nich designové židle či lampy nebo běžecké dráhy.

Největší vzestup bikesharingu Čína zaznamenala v roce 2017. Trh ovládaly firmy Ofo, Mobike nebo Bluegogo. Společný podíl na trhu Ofo a Mobike byl sedmkrát větší než podíl osmi dalších středně velkých firem. Tyto zbývající startupy tedy musely expandovat do zahraničí nebo jim hrozil bankrot. 

„Jedna z velkých platforem sdílených kol uvedla, že je to jako bojovat ve válce. Každý měsíc musíte dobýt mnoho měst,“ řekl fotograf Wu Kuo-jung, který se specializuje ve focení těchto vrakovišť. 

A jaký osud čekal kola zkrachovalých startupů? Během největšího propadu trhu v roce 2018 začaly vznikat masivní skládky sdílených kol a například jen v řekách se jich našlo tři tisíce. Jednotlivé kusy lze zahlédnout v tocích a přírodních oblastech dodnes. 

„První vlna sharingových systémů byla zcela privatizovaná a neregulovaná a většina vlád se shoduje, že to byla chyba,“ řekla pro BBC Jemilah Magnussonová, ředitelka globální komunikace Institutu pro dopravní a rozvojovou politiku USA. „Vůbec se nejednalo o systém, ale o soutěž mezi soukromými společnostmi, které se snažily ovládnout trh.“

Většina zkrachovalých firem nevrátila zákazníkům ani registrační poplatky. Podle samosprávy města Chang-čou stojí odstranění jednoho kola z ulice 35 korun a tyto náklady jsou placeny z daní. Recyklace se také ukázala jako velmi složitá a nákladná, kvůli různým typům materiálů, bateriím nebo pneumatikám. Naštěstí se ale i tak část kol podařilo zrecyklovat. Firmy Mobike a YUUE začaly z rámů a dílů kol vyrábět designové židle a lampy. Mobike také přeměňuje gumy na povrchy, například ze 7800 starých pneumatik vytvořil běžeckou dráhu ve městě v provincii Šan-si. A některá z kol byla darována do oblastí zasažených přírodními katastrofami.

Čínská vláda se ale i přesto snaží investovat do rozvoje cyklostezek. Společnost Xaimen nedávno dokončila cyklostezku Bicycle Skyway, pětikilometrový vyvýšený pruh určený pouze pro cyklisty, který pojme více než dva tisíce kol najednou. A do roku 2022 bude mít Če-ťiang síť bezpečných, zelených cyklostezek o délce více než 10 tisíc kilometrů. 

Magnussonová dodala: „Je důležité, aby města vytvořila kvalitní systém jízdních kol a cyklistické infrastruktury, který by představoval skutečnou alternativu k jiným, uhlíkově náročnějším druhům dopravy. Protože jestli nás nefunkční trh kol z roku 2017 něco naučil, pak to, že žádný systém sdílení kol nemůže fungovat ve městě, které na něj není připraveno.“