Vrchol ekonomické krize už Rusko překonalo, ujišťoval Putin

ruský prezident Vladimir Putin

ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ctk/AP

Ruský prezident Vladimir Putin dnes připustil potíže ruské ekonomiky kvůli závislosti na cenách hlavního exportního zboží, ropy a plynu. Vrchol krize však ruské hospodářství už překonalo, ujišťoval prezident na své tiskové konferenci. Putin také opět ostře kritizoval Turecko kvůli listopadovému sestřelení ruského bombardéru.

„Spočítali jsme rozpočet na příští rok při předpokladu, že barel ropy bude stát 50 dolarů. Byl to optimistický odhad a budeme nuceni vše přepočítat,“ prohlásil Putin a připomněl, že cena ropy se pohybuje okolo 38 dolarů za barel. Zdůraznil současně, že vláda musí být - a také je - připravena na jakýkoliv vývoj událostí.

Putin začal svou tiskovou konferenci, na níž se akreditovalo na 1400 novinářů, odpovědí na dotazy, kdy skončí krize, protože Rusům se vede těžko.

Prezident sice připustil pokles hrubého domácího produktu o 3,7 procenta, růst inflace o 12,3 procenta, pokles příjmů obyvatelstva a pokles investic, dopodrobna ale vypočítal množství statistických údajů, svědčících podle něj o obratu k lepšímu. Vcelku je prý s prací vlády spokojen: podniká potřebné kroky a funguje efektivně.

Ru GDP Annual Growth Rate

Vladimir Putin dnes rovněž vyčetl tureckému vedení nejen listopadové sestřelení ruského bombardéru, které označil za nepřátelský akt, ale i to, že se Ankara hned obrátila na NATO, aniž by se pokusila incident urovnat s Moskvou. Tyto kroky Ankara podnikla přesto, že Rusko bylo před incidentem prý ochotno spolupracovat s Turky i při řešení „citlivých otázek nezapadajících do mezinárodního práva“.

Putin blíže neupřesnil, s jakými návrhy se Turecko dříve na Moskvu obracelo. „Řekli jsme: chápeme vás a jsme připraveni vám pomoci,“ tvrdil. Jestli však Turci chtěli sestřelením bombardéru dosáhnout stažení Ruska ze Sýrie, tak ničeho nedosáhli. „Jestli Turci chtěli lízat Američanům jedno místo…, tak nevím, zda postupovali správně,“ řekl Putin.

V současnosti nevidí perspektivu opětovné spolupráce s nynějším tureckým vedením. Obvinil také Turecko, že se na jeho území zotavují severokavkazští radikálové, podnikající v Rusku teroristické útoky. Podobná obvinění Putin adresoval gruzínskému vedení v dobách, kdy v Tbilisi stál u kormidla moci prozápadní prezident Michail Saakašvili, který s Ruskem v srpnu 2008 svedl pětidenní válku o odštěpenecké gruzínské provincie Jižní Osetie a Abcházie.

Putin podpořil Američany v hledání kompromisu o Sýrii
Vladimir Putin podpořil americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o syrské krizi. Ohledně role svého spojence v Damašku, prezidenta Bašára Asada, však ruský prezident zdůraznil, že ruské stanovisko se nemění a jedině syrský lid smí rozhodnout o své vládě. Urovnání konfliktu podle Putina může být pouze politické, a tedy vyžaduje ústupky obou stran - a mezitím budou v Sýrii pokračovat nálety ruského letectva.
„Řeknu teď důležitou věc: vcelku podporujeme iniciativu Spojených států, včetně přípravy rezoluce RB OSN o Sýrii,“ řekl Putin o výsledcích nedávné návštěvy šéfa americké diplomacie Johna Kerryho v Moskvě.
„Vcelku se nám to zamlouvá a myslím, že i syrským orgánům by to mělo vyhovovat. Ve snaze vyřešit konflikt je vždy možný kompromis, ale ústupky musí udělat všichni. Je to iniciativa USA, prezidenta Obamy a svědčí o tom, že USA a Evropa jsou znepokojeny tím, co se děje na Blízkém východu, v Jemenu, v Sýrii, v Iráku. Budeme všestranně napomáhat vyřešení této krize,“ řekl Putin. Uvedl, že má na mysli přípravu syrské ústavy a vytvoření mechanismu kontroly příštích voleb, v nichž „musí sama Sýrie určit, kdo bude vládnout“. Odchod Asada požaduje syrská opozice a Západ.