Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už při cestách do dalších zemí bloku nemusí až na výjimky procházet klasickými hraničními kontrolami. Jeho součástí je 26 zemí včetně Česka, které přistoupilo v prosinci 2007. Kromě členských států EU (všechny země s výjimkou Irska, Británie, Kypru a Bulharska s Rumunskem) ho tvoří ještě Norsko, Island a Švýcarsko.
Bukurešť a Sofia chtějí do Schengenu, ale narážejí na vytrvalý odpor Nizozemska, které požaduje, aby obě země zlepšily boj proti korupci a organizovanému zločinu a prokázaly, že jsou s to kontrolovat své hranice s třetími státy. Na jednání ministrů v Kodani přitom podle diplomatických zdrojů zaznělo, že očekávaná zpráva Evropské komise pokrok v těchto otázkách nepotvrdí.
Přistoupení Rumunska a Bulharska podporuje naprostá většina zemí EU včetně Česka. K rozšíření prostoru je však zapotřebí jednomyslnost, takže obě balkánské země kvůli nizozemskému odporu zatím mají smůlu. O jejich případném přistoupení a jeho datu se má jednat v únoru na ministerské úrovni po zveřejnění zprávy EK, v případě nedohody pak na březnovém summitu EU.
Jde o ryze politickou věc podmíněnou do značné míry vnitropolitickou situací v Nizozemsku, kde kabinet liberálů a křesťanských demokratů vládne díky podpoře krajní pravice, která kromě jiného prosazuje protiimigrační politiku. Bulharsko s Rumunskem totiž i podle komise splnily všechny technické podmínky spjaté s fungováním schengenského prostoru.
„Děláme naši práci, chráníme vnější hranice schengenského prostoru v souladu se všemi kritérii. Jsme zodpovědní, takže očekáváme solidaritu a respekt pravidel od našich evropských přátel a partnerů,“ řekl dnes v rozhovoru pro AFP bulharský prezident Rosen Plevneliev, jehož země je jako Rumunsko více než pět let v EU.
