Východem Ukrajiny se šíří separatistická vlna
Proruští aktivisté ovládli o víkendu ve Slovjansku několik budov včetně sídla policie a tajné služby SBU. Starostka Nela Štepová podle separatistů opustila zhruba stotisícové město a vedení převzal jejich lídr Vjačeslav Ponomarjov. Ministr vnitra Arsen Avakov poslal na místo jednotky v rámci „protiteroristické operace“. Vyzval obyvatele, aby nevycházeli z domu. „Mrtví a zranění jsou na obou stranách,“ hlásil později. Počet obětí však nebyl jasný.
Slovjanským proruským aktivistům se chystali vydat na pomoc dobrovolníci z Doněcku. V Charkově se střetli proukrajinští a proruští demonstranti. Nestabilní byla situace i jinde, například v Mariupolu či Kramatorsku. U vjezdů do některých důležitých měst, třeba Dněpropetrovsku, vznikaly zátarasy proti separatistům a byla vyhlášena částečná mobilizace bezpečnostních sil.
Biden dorazí až na konci dubna
Na Ukrajinu se chystá americký viceprezident Joe Biden, jeho příjezd je však naplánován až na 22. dubna. Washington je přesvědčen, že separatisty vojensky podporuje Kreml. „Militanti jsou vybaveni speciálními ruskými zbraněmi a mají na sobě stejné uniformy jako ruské síly, které napadly Krym,“ řekl Reuters zdroj z ministerstva zahraničí. Tomuto tvrzení napovídají fotografie a videa ozbrojenců ve Slovjansku.
Separatisté a ruská média zase tvrdí, že v regionu působí ukrajinští nacionalisté z Pravého sektoru. Informaci však nepotvrdily žádné nezávislé zdroje. Radikální organizace ale varovala, že pokud bude vláda dění na východě nečinně přihlížet, bude boj vést na vlastní pěst. Moskva naopak uvedla, že akce ukrajinských bezpečnostních sil podryjí snahy o mírový dialog. „Vedení v Kyjevě demonstruje svou neschopnost nést zodpovědnost za osud země a účinně zapojit všechny politické síly a regiony do procesu přijímání nové ústavy,“ uvedla ruská diplomacie.
Mezinárodní rozhovory o řešení krize mezi Ukrajinou, Ruskem, EU a USA by se měly konat 17. dubna v Ženevě. Moskva na nich patrně bude chtít protlačit záměr federalizace sousední země. Spojenec Kremlu, běloruský prezident Alexandr Lukašenko, se o víkendu vyslovil proti tomuto plánu. Podle něj povede k rozkladu Ukrajiny. Podotkl také, že Oleksandra Turčynova považuje za legitimního přechodného prezidenta země.